Každý si pod pojmem kreativita představí vodopád nejrůznějších nápadů a novinek, brainstroming, který vede k novému objevu, nebo minimálně k novému řešení na cestě ze zapeklité situace. V účetní profesi je to podobné, ale…

 Některé transakce se dají v účetnictví zaúčtovat různými způsoby, kdy ani jeden není nelegální, ale přesto můžeme říct, že některé z nich se pohybují na hranici zákona. Odborně řečeno, forma, jakou je ekonomická transakce smluvena, upravena a doložena, neznamená, že se stejným způsobem zobrazí také v účetnictví.

Jedním z příkladů může být pořízení mobilního telefonu přes eshop. Ve smlouvě může být prodej upraven jako pronájem, který je sjednán na dobu neurčitou a za cenu ve výši nevratné kauce, přičemž měsíční nájemné se postupně odečítá ze zaplacené kauce. Kreativita spočívá v tom, že zatímco při prodeji prodejci vzniká výnos ve výši prodejní ceny hned, v případě pronájmu je výnos rozložen v malých částkách do jednotlivých let pronájmu. Jinými slovy při pronájmu se kauce tváří jako dluh pronajímatele, ale fakticky se jedná o výnos, protože kauce se nájemci nikdy nevrátí. O důsledku, pokud bychom tento příklad použili v souvislosti s daněmi, asi netřeba mluvit.

Jak z toho ven?
Jedním ze základních principů účetnictví je zachycení jeho věrného a poctivého obrazu – viz § 7 zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví. To je fakt, který by účetní nikdy neměli opomenout. Podobně také není možné, aby se podnikatel zbavil odpovědnosti za vedení účetnictví tím, že podepíše smlouvu s účetní, u které si objedná vedení účetnictví. Jedná se o stejný princip, o kterém jsme již psali v souvislosti s účetní závěrkou. Jednatel vždycky odpovídá za veškeré kroky, které z účetnictví vyplývají. V případě trestního stíhání musí totiž právě ON dokázat, že všechny úkony související s podnikáním a promítnuté v účetnictví udělal s dobrým úmyslem. Navážeme-li na úvodní příklad, tak podnikatel, ačkoliv sjednával „prodej“ zboží formou pronájmu, v účetnictví by mělo být uvedeno, že se jedná o klasický prodej.

Někdy se může stát, že účetní jsou do některých kroků svými zaměstnavateli (klienty) pod tlakem – např. ztráty místa (zakázky) – nuceni. V takovém případě mají dvě možnosti – buď místo opustit, příp. ztratit zakázku, nebo zůstat v “podřadném” postavení, protože – jak už bylo napsáno výše – za vedení účetnictví i účetních záznamů je primárně odpovědný statutární orgán společnosti. Většina účetních se však snaží této situace vyvarovat. A to třeba i tím, že svému nadřízenému (jsou-li v pracovním poměru) celou záležitost objasní i s negativními důsledky, které by z jeho rozhodnutí vyplývaly. Účetní, kteří pracují jako OSVČ, mají možnost klienta odmítnout. Případné klientovo stíhání by totiž “házelo” negativní světlo i na jejich samotnou práci. Profesionalita účetních je tak jedním ze základních pilířů účetní profese. Jejich sdružování v profesních organizacích je pro potencionální klienty jednou z mnoha známek, že mohou očekávat čestný a férový přístup.

“Předpokladem kvalitního účetního je racionalita, schopnost činit úsudky a úvahy nad transakcemi, které podniky činí a jak je dokládají, a s tím je bezesporu spojena i kreativita. Ta má však své hranice. Ty jsou dány nejen legislativou, kterou se musí řídit každý účetní, ale také osobní integritou, která je s účetní profesí spojena. Je ale jen na každém z nás, jakou cestou se ve výkonu své profese vydá. Málokdo z certifikovaných účetních by si však úmyslně poškodil své jméno, a tím i předchozí výsledky své práce, přílišnou kreativitou ve své činnosti,“ říká Libor Vašek, předseda Komory certifikovaných účetních (KCÚ).

Jak může účetní předcházet případnému protizákonnému jednání? A jak klient zjistí, že je všechno v pořádku?
 Klient, který hledá účetní, k tomu má naprosto praktické důvody. Potřebuje někoho, kdo by mu vedl účetnictví, vyřizoval administrativu, která je s tím spojena i vzhledem k legislativě a požadavkům státních institucí. Jeho cílem je tak mít dobře vedené účetnictví, kterému v nejlepším případě laicky rozumí. A jsou to právě účetní, kteří vědí, jaké povinnosti z vedení účetnictví vyplývají.

Dobře vedené účetnictví můžeme charakterizovat jako účetnictví, které:

• online dostupnost základních účetních informací, tj. zkontrolovatelné, kýmkoliv a kdykoliv, kdo má přístup. Většina účetních kanceláří digitalizaci podporuje, čímž vycházejí vstříc požadavkům vlastních klientů.
• je spolehlivé a průkazné pro finanční instituce a úřady

Významným faktorem, který ovlivňuje výslednou kvalitu účetnictví, je tak spolupráce mezi klientem a účetní. Vztah, který je postaven na důvěře a otevřeném přístupu při řešení případných nejasností. A to jak ze strany klienta, tak ze strany účetní. Bez toho je každá spolupráce v oblasti účetnictví při případné kontrole Finančního úřadu již předem odsouzena k nezdaru.

A právě téma “Účetnictví – od kreativity k trestnosti” bylo hlavním obsahem odborné konference Komory certifikovaných účetních, která se konala minulý rok na podzim. Na ní vystoupili přední odborníci z oblasti práva, např. Karel Šimka z Nejvyššího správního soudu, David Bauer, ředitel odboru 28 – Regulace a metodika účetnictví Ministerstva financí ČR, nebo Jiří Pelák, viceprezident KAČR. Více informací o workshopech a seminářích, které KCÚ pořádá, najdete na https://www.komora-ucetnich.cz/cze/informace-komory