V jakých firmách je v ČR největší nepořádek? Dodržování standardů čistoty a hygieny je ryze individuální. Ale lze nalézt segmenty, které mají s úklidem větší problémy než ostatní. Které to jsou?
Výrobní segment – všudypřítomný prach
Ve výrobním segmentu hraje hlavní roli většinou všudypřítomný prach. Ten je často snadné ignorovat nebo přehlédnout, přitom se jedná o nebezpečí, které je třeba brát velmi vážně. Prach, který vzniká ve výrobním sektoru, není stejný jako prach, s nímž se setkáváme běžně. Tento prach je totiž většinou složený z mikro částeček skla, dřeva, betonu nebo kovu. Ve výrobních objektech se nachází velmi často a pravidelnou pracovní činností se neustále vytváří.
Jemné částice prachu se dostávají do vzduchu, následně se vznášejí teplem vzhůru a usazují se na krokvích, potrubí, okenních římsách a osvětlovacích tělesech. Jakmile se tento prach nahromadí, začíná představovat řadu nebezpečí včetně nevyhovující kvality vzduchu, ale může vést také v krajních mezích až k požárům či výbuchům. Přes všechna tato možná nebezpečí mnoho výrobních firem zajištění bezprašného prostoru podceňuje. Často se jedná o zanedbávání z důvodu nevědomosti o možných následcích, ale také z důvodu nevůle investovat do účelných technologií a řešení.
Obchody – špinavé podlahy
Možná překvapivým zástupcem z hlediska úklidu nejzanedbávanějších segmentů v České republice je retail. V maloobchodních prodejnách se přitom opakují často mnoho let ty samé nedostatky – především pak při čištění podlahových ploch. V menších prodejnách provádí úklid zaměstnanci, kteří k tomu nejsou přímo školeni a uklízí amatérsky.
„V mnoha prodejnách nemají k dispozici pro údržbu podlah dostatečnou čisticí techniku a uklízí pomocí smetáku a mokrého mopu. Tento způsob je ale neefektivní, při vytírání mopem se nečistoty z podlah neodstraní, ale spíše rozetřou. Často také dochází k nedostatečné dezinfekci uklízecích pomůcek, kdy špína i bakterie na pomůckách zůstávají a přenášejí se dále po prodejnách,“ upozorňuje Lukáš Rom ze společnosti Kärcher.
Větší obchody mívají většinou pro úklid lepší vybavení, jako jsou pojezdové čisticí stroje na podlahy, ale i zde se objevují často velké nedostatky. Obsluhu stroje zajišťují zaměstnanci, kterým se nedostává správného či dostatečného proškolení, jak stroj správně používat. Čistění pak probíhá se špatně nastaveným přítlakem, odsáváním či nevhodně nastaveným množstvím vody. Dochází také k tomu, že není dodržována správná rychlost, kterou by se měl stroj po ploše pohybovat. Kombinace všech těchto chyb vede k neefektivně odvedené práci, a tedy i k nedostatečnému vyčištění podlah. Mezi další nedostatky na prodejnách patří čištění a dezinfekce nákupních košíků, stejně tak jako pravidelné čištění pásu u pokladního boxu, které se i přes současnou hrozbu pandemie covid-19 provádí sporadicky nebo nedostatečně.
Zemědělské firmy a jejich objekty: sláma, bahno, choroboplodné zárodky
Pomyslné první místo v nepořádku však drží v ČR sektor zemědělství. Nedostatky zde často vykazuje již celkově zanedbaná příjezdová cesta do areálu firmy. Vše pak pokračuje v samotném areálu i na podlahách hospodářských a dalších budov. Nejčastěji je zde totiž zanedbáván právě vhodný úklid podlah a cest mezi jednotlivými zemědělskými objekty.
„Pokud se podlahy v zemědělských objektech dostatečně nezametají a nečistí, na zemi vzniká změť slámy, bahna a dalších nečistot, které mohou být zdrojem množení bakterií a šíření různých onemocnění,“ říká Lukáš Rom ze společnosti Kärcher. Prach není jen ideální živnou půdou pro plísně a hmyz. Prach s sebou může také přinášet choroboplodné zárodky, a proto je nezbytné jej pravidelně odstraňovat. Tím budou chráněni nejen zaměstnanci, ale také chovaná zvířata. Například pravidelné vysávání v teletnících a stájích podstatným způsobem snižuje kontaminaci choroboplodnými zárodky a plísněmi. Nejen dobytek, ale samozřejmě i personál je chráněn před významným zatížením dýchacích cest. Kromě toho je také sníženo riziko množení hmyzu a tím je eliminováno nebezpečí potenciálního přenosu choroboplodných zárodků na chovaná zvířata.
