Těhotným ženám se obecně doporučuje navýšit příjem kyseliny listové, která se někdy zaměňuje také za vitamín B9. Avšak nejedná se o jednu a tu stejnou látku. Přirozená aktivní forma vitamínu B9 folát je pro tělo snáze zpracovatelná než klasická kyselina listová. Naučte se od sebe obě formy rozlišovat a mějte tak jistotu, že svému tělu i miminku dáváte to nejlepší.
Kyselina listová je pro těhotenství nezbytná
Dodávání folátu během jednoho měsíce před otěhotněním a v průběhu prvního trimestru těhotenství podle lékařských studií snižuje výskyt defektů neurální trubice, vrozených srdečních vad nebo vrozených vad uropoetického traktu. Rodí se také méně plodů s nižší porodní váhou, patologií placenty a zmenšuje se počet spontánních potratů.
„Kyselina listová je nezbytná pro správné dělení buněk a vývoj plodu. V období těhotenství ji tělo ženy potřebuje více než jindy. Běžná strava totiž nezaručí dostatečný příjem kyseliny listové pro těhotenství. Proto ženám doporučuji užívat kyselinu listovou v její naštěpené formě neboli folátu, aby byl zaručen dostatečný příjem i u těch, které trpí defektem v jejím štěpení,“ vysvětluje gynekoložka MUDr. Radka Gregorová z Lékařského domu na Praze 7. A dodává, že ideální je začít s užíváním kyseliny listové 3 měsíce před plánovaným otěhotněním.
A jak se tedy vyznat ve všech jejích formách?
Vitamín B9 má více podob. Kyselina listová je jeho syntetická podoba, která se používá jako doplněk stravy. Její nevýhodou je, že ji lidské tělo neumí zpracovat v té stejné formě, v jaké mu jí dodáme. Musí jí přeměnit na aktivní formu vitamínu B9. Tou je folát.
Folát je běžnou a přirozenou součástí potravin a jeho nespornou výhodou je právě to, že tělo ho umí využít tak, jak je. Denně by se jeho příjem u těhotných měl pohybovat okolo 400–800 mikrogramů. Důležité je zmínit, že lidské tělo si neumí folát ukládat do zásob a využít ho později. Proto se doporučuje jeho pravidelné dodávání každý den.
4 generace folátů – která je pro vás ta správná?
První generací jsou foláty přirozeně se vyskytující v přírodě a v rostlinné i živočišné potravě, které se v průběhu trávení musí aktivovat, aby je organismus dokázal využít.
Druhou generaci zastupuje syntetická kyselina listová. Jde o chemicky upravenou formu, která se v přírodě přirozeně nevyskytuje. Najdete ji v některých doplňcích stravy. I tu musí ale tělo pro zdárné využití nejdřív aktivovat. U více jak poloviny Evropanů však byla zjištěna porucha štěpení kyseliny listové na tělem využitelný folát z důvodu chybějícího enzymu. Může se tak stát, že svému tělu sice dodáváte dostatečné množství kyseliny listové, organismus ji ale nedokáže správně zpracovat a využít ve svůj prospěch.
Vápenatá sůl tvoří třetí generaci folátů. V tomto případě se už jedná o biologicky aktivní látku, tělo s ní tedy nemá žádnou práci navíc.
4. nejmodernější generace folátů označovaná jako Quatrefolic je glukaminová sůl. Ta disponuje celou řadou benefitů. Jde o biologicky aktivní formu, takže ji tělo může rovnou využívat. Oproti třetí generaci se dobře rozpouští ve vodě, což je důležité vzhledem k okolnosti, že lidské tělo je z více jak 65 procent tvořeno právě vodou, a látku tím pádem buňky lépe vstřebají. Dalším jejím benefitem je vyšší bioaktivita oproti třetí generaci, to znamená, že látka lépe reaguje na okolní podněty, což má potažmo vliv na zdravotní prospěšnost. Další nespornou výhodu představuje vylepšená stabilita, takže folát nemění své vlastnosti v důsledku změněných podmínek skladování. Díky zmiňovaným výhodám Quatrefolic doporučují i odborníci z řad lékařů. „Při výběru vitamínového doplňku je důležité, aby obsahoval kyselinu listovou v dostatečném množství, minimálně 400 mikrogramů. Ideální je zvolit přípravek, který obsahuje již naštěpenou kyselinu listovou Quatrefolic snižující riziko vrozených vývojových vad nervové trubice. Výhodou aktivního metabolitu kyseliny listové je, že ji tělo může využít přímo, tudíž je zaručen dostatečný příjem i u žen, jejichž tělo kyselinu listovou neumí štěpit jako tomu je u mutace MTHFR,“ uzavírá doktorka Gregorová.
Foto: Pixabay