Velkou část svého života byl Stanislav Petříček vysoce postaveným manažerem s racionálním uvažováním. Sám o sobě říká, že nebyl zvyklý naslouchat druhým, ale ani sám sobě. S postupem věku si však začal klást otázky, hledal svou cestu a přehodnocoval svůj dosavadní životní styl, až vznikl i český koncept zaměřený na raw stravování.

Inspirací byla Petříčkovi na začátku cesty zejména kniha Henriho Monforta o pránické výživě, tedy přijímání vesmírné energie namísto fyzického jídla. Se ženou Petrou, nadšenkyní do zdravé stravy, se rozhodli tomuto směru co nejvíce přiblížit. Po neuvěřitelném 33denním půstu, který Stanislav Petříček absolvoval, spolu nakonec zakotvili u raw, neboli syrové stravy. V restauracích bistRAWveg na pražském Chodově a Černém mostě a v Liberci ukazují svým zákazníkům, že i zdravá a nevařená jídla mohou být nápaditá a velmi chutná.

A co si vlastně pod pojmem raw strava představit?

Jde o nevařenou stravu rostlinného původu, zpracovanou maximálně do teploty 42 stupňů. Suroviny si tím uchovají všechny své enzymy a živiny, které se většinou vařením ničí. Tělo tímto jídlem získává všechny benefity vstupujících surovin. „Většinu běžné vařené stravy považuji spíše za takovou mrtvou hmotu. Když už žena vaří vegansky třeba pro děti, tak jídlo vždy konzumujeme do dvou hodin od uvaření, dokud zůstává zásaditým,“ vysvětluje Stanislav Petříček, zakladatel bistRAWveg. Raw stravu je možné si představit jako veganskou stravu, tedy bez živočišných produktů, ale navíc bez tepelné úpravy.

Více než měsíc bez jídla

Přechod na raw stravu většinou probíhá postupně přes vegetariánství a veganství, Stanislav Petříček však svou životní změnu započal jinak, a to 33denním půstem, kdy nepřijímal vůbec žádnou potravu. „Rozhodl jsem se pro velkou očistu organismu, detox v podobě půstu. To byla jedna z posledních a opticky bezesporu nejviditelnějších, změn. Nejedl jsem 33 dní. Detox nebyl příjemný, kdo to zažil, ví, o čem mluvím, ale vnitřně jsem se stal úplně jiným člověkem. Přibyla mi energie a také radost ze života. Zhubnul jsem skoro 30 kg. Ke svým starým stravovacím návykům jsem se už nevrátil. Po půstu jsem velmi rychle přešel z všežravce masojeda na vegetariána, vegana až na vitariána. Dnes je můj jídelníček v základu raw,“ popisuje Petříček svou cestu, kdy jedním dechem dodává, že ji nikomu nepřipravenému silně nedoporučuje.

První „syrová“ franchisa

Raw strava, nazývaná také jako vitariánství, jej tak nadchla, že se svou ženou Petrou začali fotky doma připravovaných jídel sdílet na sociálních sítích, kde jimi okouzlili spoustu dalších lidí, kteří je začali žádat o založení restaurace. „Tento nápad se nám velmi líbil, ale mít vlastní restauraci je velmi časově náročná záležitost, proto jsme do toho nakonec šli cestou franchisového konceptu, tedy řetězce, který jsme byli schopni ukočírovat i s našimi dalšími aktivitami. V té době u nás nic podobného nebylo, spíše jen jednotlivé restaurace nebo polo-hnutí,“ vysvětluje Petříček a dodává, že jsou stále velmi racionální lidé a podnikatelé, žijí ve městě, v materiálním prostředí a mají nastavené své životní standardy.

Jeden zelený den týdně

Podobně smýšlejícím lidem svou stravu také doporučují. „Jsme tady pro každého, kdo chce žít zdravěji. Nemá smysl někomu něco vnucovat. Určitě nechceme předělávat masožravce na vitariány, ale doporučujeme si dopřát syrovou stravu alespoň občas. Ideální je pro začátek jeden zelený den týdně. Raw strava obecně je jednou z cest, a i když je tou nejlepší cestou pro nás, uvědomujeme si, že to tak nemusí mít každý,“ dodává s pokorou zakladatel bistRAWveg. Životní styl by na lehkou váhu neměli brát manažeři a další vysoce postavení lidé, jejichž práce je psychicky náročná a často také sedavá. Raw strava je podle Petříčka lehčí a lépe stravitelná, takže po syrovém obědě není člověk unavený, ale spíše plný energie a nabuzený k práci. „Velkou výhodou syrové stravy je také to, že vám nevystydne,“ říká s úsměvem Stanislav Petříček.