Kvalitní spánek, zdravá a vyvážená strava, dostatek tekutin, pohyb, odpočinek, … Víme, jak moc nás to vše ovlivňuje, přesto spíme málo, jíme ve spěchu, místo chůze jezdíme autem a na aktivní odpočinek už nám nezbývá kvůli stresu v zaměstnání čas. Nakonec jsme unavení, uděláme méně práce, a to nám na náladě také nepřidá. Únava je běžnou součástí života, která přichází po psychickém či fyzickém vytížení a lze se jí zbavit vydatným odpočinkem.
Příčiny únavy
Problém při stanovení příčiny únavy je v tom, že tento stav může být projevem celé řady onemocnění, jako i nedostatku některých potřebných látek v těle. První možností je nedostatek kvalitního spánku. Jestli spíte denně 4–5 hodin na nekvalitní matraci, přičemž se před spaním nacpete k prasknutí a během noci se několikrát probouzíte, pak bude na vině zřejmě série všech těchto faktorů.
Další možností může být sezónní únava. Ta se často vyskytuje na podzim a v zimě. Nedostatek vitamínu D může vést k vyčerpání. Pokud netrávíte dostatek času venku, vaše pokožka nemá šanci absorbovat dostatek slunečního světla umožňujícího tělu produkovat vitamín D. V zimních měsících se také mění vaše návyky, vaše životní tempo se zpomaluje, nemusíte mít dostatek čerstvého ovoce a zeleniny, které vaše tělo zásobují vitamíny a minerály.
Příčinou únavy můžou být ale i klimatické změny nebo přechod z jednoho ročního období do druhého. „Mění se atmosférický tlak, délka dne i energetický výdej. Některým jedincům, zvláště těm pracujícím na směny, nesvědčí posun zimního času na letní.“ říká MUDr. Rodion Schwarz, praktický lékař pro dospělé z Přílepské ordinace.
Mnohdy běžné bolení hlavy, únava nebo zhoršený spánek mají původ ve zvýšené koncentraci CO2, způsobené nedostatečným větráním. Nejen nedostatečné větrání může být důvodem zhoršení kvality vnitřního prostředí. „Je paradoxní, že kvalita vnitřního prostředí je po provedení nekomplexních rekonstrukcí často horší než v původním stavu.“ hovoří Ing. Karel Havlíček, ředitel divize Pasivní domy společnosti NWT.
„V mnoha nově zateplených domech nebo novostavbách se vůbec neřeší otázka vnitřního prostředí. Testy přitom ukazují, že v celé řadě domácností je většinu dne zvýšená koncentrace CO2, což posléze může vést k časté únavě nebo špatnému spánku.“ dodává Ing. Karel Havlíček.
Odpolední únavu ovlivní oběd
S čím se určitě každý z nás setkal, je únava odpolední. Ta nás nejčastěji zastihne mezi 14. a 16. hodinou. Je to přirozený jev našeho denního biorytmu, ale sami máme možnost ovlivnit, v jaké míře nás únava přepadne. Zkuste přemýšlet nad skladbou vašeho oběda. Ten by neměl být příliš těžký, tučný nebo s větším obsahem jednoduchých cukrů. Bohužel klasická česká kuchyně taková převážně je. Takové jídlo se dlouho tráví, krev se přesouvá do trávicího ústrojí, místo aby se nám dostatečně okysličoval mozek a zmíněná únava je na světě. Právě proto obědvejte lehčí jídla, která budou mít vyvážený poměr sacharidů a bílkovin. Jezte např. drůbeží maso, ryby a luštěniny s přílohou jako je rýže, bulgur, quinoa, vařený brambor nebo kousek celozrnného pečiva, vše doplněné samozřejmě o zeleninu.
Jak bojovat proti únavě?
„Snížit míru a dopad únavy dokáže například hořčík, železo a kyselina askorbová, což je vitamín C. K tomu je možné přidat také odvary z bylin, které se pijí dvakrát denně (ať už jako prevence či ve fázi třeba postkovidové rekonvalescence). Odvar z bylin, na rozdíl od klasických doplňků stravy, disponuje tzv. entourage efektem, což by se dalo přeložit jako komplexní efekt látek z celých rostlin.“ doporučuje MUDr. Rodion Schwarz, praktický lékař pro dospělé z Přílepské ordinace.
Zapomeňte na oblíbené energy drinky na bázi kofeinu, vsaďte raději na chutný zelený čaj. Káva je návyková a mnohdy věříte, že bez ní den nezvládnete. Sice vám rychle dodá energii, ale stejně tak rychle i její účinky vymizí. Důležité je také dodržovat pitný režim. Vyvarovat byste se měli vodám s bublinkami, ty totiž mohou způsobit zažívací potíže a nadýmání. Díky dostatku tekutin v organismu se rozproudí krev, která bez potíží transportuje k buňkám výživu přijímanou prostřednictvím stravy.
„Kdybych to měl shrnout obecně, dá se říct, že nejlepší je pozorovat a respektovat přírodu. Když jsou večery a noci delší, má se více spát. Když je venku zima, mají se jíst teplé pokrmy – polévky, kaše, vařené, dušené maso nebo kysaná zelenina.“ říká MUDr. Rodion Schwarz, praktický lékař pro dospělé z Přílepské ordinace.
Potraviny, které nám energii ubírají
Smažená jídla
Velmi oblíbené a chuťově atraktivní jsou pro nás smažená jídla na jakýkoliv způsob. Těm se prostě nedá odolat a tak mají v našem jídelníčku bohužel silné zastoupení. Co se s námi ale děje po smaženém obědě? Chce se nám do práce? Nebo bychom si raději v tu chvíli lehli na gauč a dali si šlofíka? Tělo potřebuje na trávení takového oběda tolik energie, že už mu nezbývá na nic jiného a my jsme unavení a neschopní se na něco soustředit.
Sladkosti
Dalším zabijákem naší energie jsou sladkosti. Dokážou sice krátkodobě povzbudit a vykouzlit dobrou náladu. Milujeme je hlavně díky sladké chuti, která na nás působí zázračně, protože je to ta první chuť, kterou jako novorozenec ochutnáme, je to chuť mateřského mléka. Agresivita, nervozita a mrzutost mohou být často vyvolané nedostatkem sacharidů, takzvanou hypoglykemií. K jejímu odstranění jsou ale mnohem vhodnější komplexní sacharidy z celozrnných potravin než rychlé cukry ze sladkostí. Ty působí jen krátce a my jsme pak po odbourání energie z těchto potravin ještě unavenější.
Červené maso
Podobně na nás funguje velké množství červeného masa v jídelníčku. Trávíme ho déle než ostatní potraviny a spotřebujeme na to dost energie, kterou můžeme využít jinak. Ani velké množství pečiva z bílé mouky, v jehož konzumaci jsme přeborníci, nám energii v konečném efektu nepřidá. Díky velkému obsahu sacharidů jsme po jídle nabuzení a plní energie, ale jen na chvíli a pak přijde zase únava.