V souvislosti s krizí spojenou s šířením koronaviru, kterou si stále procházíme a která pravděpodobně bude mít důsledky i do budoucna, se částečně proměňuje i trh práce. Křivka nezaměstnanosti se v dubnu 2020 opět obrátila směrem nahoru a nezaměstnanost tak vzrostla z březnových 3 % na 3,4 %. Firmy důkladně promýšlejí, kde uspořit i jak svůj byznys znovu nakopnout. Řešení může přinést i fenomén zvaný crowdsourcing.
Pojem crowdsourcing byl poprvé použit v roce 2006 v článku Jeffa Howe v technologickém magazínu Wired. Jde tedy o poměrně novou záležitost, i když jako model dělby práce byl crowdsourcing v různých variacích využíván již o dost dříve. V poslední dekádě však zaznamenává exponenciální růst popularity a rozšiřuje se i do odvětví, kde bychom jej ani nečekali.
Tento fenomén je předmětem mnoha studií, proto existuje více definic, které sepsali vědci napříč obory. „Společným znakem těchto definic je to, že se jedná o proces, kdy žadatel poptává na on-line platformě určitou službu nebo řešení problému. Registrovaný člen, takzvaný crowd-worker, mu může poskytnout řešení nebo nabídnout požadovanou službu. Tímto způsobem se platforma crowdsourcingu stává jakýmsi prostředníkem mezi poptávkou po službě a dodávkou služby nebo řešení,” vysvětluje Jan Skovajsa, spolumajitel a CEO firmy myTimi.
Crowdsourcing je tedy jednoduše řečeno poptávka po řešení úkolu v „davu“ lidí. Takovýto model dělby práce lze využít v mnoha odvětvích. Známou crowdsourcingovou platformou je u nás například Uber, kdy skrze aplikaci poptáte taxislužbu a některý z taxikářů ve vašem okolí se vyřešení daného úkolu zhostí. Podobně lze zajišťovat i služby pro firmy, které mohou ušetřit velké částky za interní zaměstnance a určité druhy činností lze takto outsourcovat. Pomocí crowdsourcingu nyní své služby nabízí i firma myTimi, která se zaměřuje zejména na marketing menších a středních firem, pro které mohou být větší agentury hůře dosažitelné. Prostřednictvím crowdsourcingu marketingových služeb v myTimi však dosahují srovnatelných výsledků za nižší náklady.
Crowdworking – volnost i disciplína
Crowdsourcing samozřejmě není pro každého. Crowdworkeři (neboli pracovníci registrovaní na crowdsourcingových platformách) pracují zpravidla na vlastní živnost jako freelanceři, tedy přicházejí o jistoty stálého zaměstnání, ale oproti tomu získávají výhody práce na volné noze. Zejména se zbavují okovů zaměstnavatelem dané pracovní doby a do jisté míry si také mohou vybírat úkoly, které jsou pro ně zajímavé. Pokud pracují na počítači, nabízí se jim také možnost oblíbeného digitálního nomádství, kdy mohou práci vykonávat odkudkoliv na světě, pokud mají na daném místě přístup k internetu. Crowdworking může být také smysluplným přivýdělkem pro studenty nebo maminky na mateřské dovolené. Důležitá je schopnost si práci zorganizovat, dodržovat plán a nenechat se rozptylovat okolím.
Jak může firma pomocí crowdsourcingu šetřit?
Pro firmy je vypracovávání úkolů pomocí crowdsourcingu výhodné hned z několika důvodů. „Jde o efektivní využití pracovní síly, kterou firma najímá jen když ji opravdu potřebuje. Díky tomu se zbavuje fixních nákladů za interní zaměstnance a dělá z nich variabilní. Rovněž si buduje pověst otevřené firmy, která se nebojí nových nápadů a moderních řešení,“ vyjmenovává Jan Skovajsa, spolumajitel a CEO firmy myTimi. V neposlední řadě může crowdsourcing ušetřit značné množství času a přinést nová, neotřelá řešení.
Nejistota?
Stejně jako vše, i crowdsourcing může mít i pro firmy své nevýhody. Jednou z nich je například částečná nejistota, jak bude výsledek práce vypadat. Oproti stálým zaměstnancům zde firma pracuje s lidmi, které nezná, a nemusí tak vždy vědět, co od nich čekat. „V myTimi je pro nás z toho důvodu velmi důležitý článek quality assurance (pozn.: zajištění kvality), který zajišťuje člověk orientující se v dané oblasti. Nestane se tak, že by klient dostal nekvalitně odvedenou práci, protože všechny výstupy jsou důkladně kontrolovány,” říká Jan Skovajsa z myTimi.
Jiné crowdsourcingové projekty a platformy umožňují vzájemné veřejné hodnocení zadavatelů i crowdworkerů, z obou pozic je tak možné zjistit, s kým probíhá spolupráce hladce.
Kde všude ještě crowdsourcing hledat…
Formou crowdsourcingu je také v současné době velmi populární crowdfunding, kde nejde
o řešení problémů a úkolů, ale jednotlivci i firmy si takto zajišťují financování svých projektů. Cílem je zaujmout co nejvíce lidí, kteří se rozhodnou projekt finančně podpořit. Za svůj příspěvek zpravidla dostanou nějakou odměnu, která se daného projektu týká. Světově nejznámějšími crowdfundingovými platformami jsou Kickstarter či Indiegogo, v Česku pak Startovač nebo Hithit.
Zajímavý prostor nabízí crowdsourcing také pro hledání nápadů, kdy může firma oslovit s žádostí o tip na nová řešení své zákazníky či zaměstnance. Víc hlav, víc ví, a to platí také v crowdsourcingu, se kterým se můžeme setkat i v oblasti řízení lidských zdrojů. Jedním z mechanismů může být zapojení zaměstnanců do inovací. Může se jednat o inovační soutěž, která zajistí kombinaci konkurence mezi zaměstnanci a spravedlivého hodnocení nových nápadů nebo třeba o implementaci sociální sítě v rámci firmy, jež umožní vzájemnou socializaci. „Stejně jako tradiční e-mail a intranet máme platformu crowdsourcingu, Better Together, kde jsou naši lidé povzbuzováni, aby se podělili o své nápady, jak můžeme být jednodušší, osobnější a spravedlivější,“ říká pro The Guardian Paula Dunne, zaměstnankyně banky Santander. Také dodává, že implementace nové technologie může být zprvu náročná, ale po chvíli se dostaví nápady, které jsou užitečné, soustředěné a jsou skvělou demonstrací toho, do jaké míry jsou zaměstnanci odhodláni být prospěšní společnosti.
