41 % respondentů mylně udává, že největší část odškodnění tvoří bolestné. Vyšší přitom bývá kompenzace sníženého společenského uplatnění. Lidé se také často domnívají, že mají školy povinnost být pojištěné minimálně na 150 tisíc. Pokud mají Češi určit výši odškodného u konkrétního příkladu, výrazně ho podhodnotí. Ukázal to průzkum agentury STEM/MARK pro společnost Vindicia.
Jestliže se mi něco stane a získám odškodnění, jeho největší část bude tvořit bolestné. Takto se mýlí 41 % Čechů. “Lidé stále věří mnoha mýtům, které je zcela zbytečně připravují o peníze. Bolestné je sice součást odškodnění, ale zdaleka nebývá jeho nejpodstatnější částí. Nejvyšší částky klient zpravidla získá za snížení společenského uplatnění. Jde o kompenzaci omezení, která přinesly následky zranění. Například to, že si poškozený musí najít jinou práci, nebo přišel o své milované koníčky,” vysvětluje Tomáš Beck ze společnosti Vindicia, která se odškodněním zabývá.
Lidé se často spoléhají na systém a pak jsou nepříjemně překvapeni. “Čtyři z deseti respondentů se domnívají, že je škola povinně pojištěna minimálně na 150 tisíc. Realita je úplně jiná, často jde o výrazně nižší částky, například jen 30 tisíc. Pokud se v takové škole dítě zraní, čekají rodiče nepříjemné tahanice,” říká Beck.
Jen 15 % respondentů si myslí, že mají v rámci odškodnění právo i na uhrazení cestovních nákladů, kdy za poškozeného navštěvovala rodina v nemocnici. Právě tato položka přitom bývá do odškodnění běžně zahrnuta.
Vyšší odškodné lze vymoci i bez počátečních nákladů
Co má zásadní vliv na výši odškodnění? Je to znění lékařského posudku, což správně určilo 85 % respondentů. Češi si ovšem často myslí, že jim nezbývá než se s názorem lékaře smířit. “Pokud se lidé domnívají, že je odškodnění neadekvátně nízké, mohou vybojovat výrazně vyšší částky. Třeba za pomoci expertů, kteří mají tým lékařů, kteří vypracují oponentní posudek. Konečné odškodné tak může z pár desítek tisíc překonat milion,” uvádí Beck.
I ohledně podobné spolupráce panuje řada nepravd. Dvě třetiny respondentů si myslí, že pokud se rozhodnou odborníky najmout, musí počítat s počátečními náklady. To je pravda jen u některých společností, jiné si berou určitý podíl až v případě úspěchu.
Modelový příklad: Češi by matku připravili o statisíce
To, jak Češi výši odškodnění podceňují, ukazují i výsledky malého pokusu. Lidé měli určit, na jaké odškodnění by měla nárok zaměstnaná a vdaná matka dvou dětí, která si při nezaviněné dopravní nehodě zlomila obě nohy. Většina tipujících částku výrazně podhodnotila. 20 procent respondentů by jí přiznalo maximálně 50 tisíc korun. Čtvrtina by ženě uznala nárok na 50 až 100 tisíc. 37 % pak na částku mezi sto tisíci a půl milionem. “Úmyslně jsme modelový příklad založili na podobné situaci, kterou jsme řešili. Naše klientka přitom získala odškodnění přes milion korun. To, že by měla žena nárok na více než 500 tisíc korun, tipoval jen každý pátý Čech v průzkumu,” říká Beck.