Již 20 let uběhlo od ničivých povodní roku 1997, jejichž symbolem se stala obec Troubky na Přerovsku. Starostové postižených obcí tvrdí, že kdyby se povodně odehrály dnes, byli by na tuto krizovou situaci lépe připraveni.

Zároveň však stále přiznávají rezervy v krizové komunikaci s občany – ani v době moderních komunikačních prostředků nedokáží efektivně oslovit osoby mimo obec, jako jsou chataři či pracující, nemají také kontrolu nad tím, kdo důležitou informaci dostal, a kdo ne. Vyplývá to z průzkumu, který provedla Asociace moderně komunikujících občanů a starostů mezi desítkami obcí zaplavených v roce 1997.

Červencová katastrofa roku 1997, kterou způsobily vydatné deště, byla svým rozsahem a dravostí pro mnohé obce v povodí Moravy a Odry devastující a Troubky téměř vymazala z mapy. Dosud nejhorší záplavy v ČR začaly 5. července. Trvaly do 16. července a zaplaveno bylo 536 měst a obcí v 34 okresech. Vyžádaly si 50 životů. Hlavní formou komunikace s občany byly do té doby obecní amplionové rozhlasy, televizní vysílání, pevné telefonní linky a obcí distribuované letáky. Asociaci moderně komunikujících občanů a starostů (AMKOS) zajímalo, zda by dokázaly nové formy komunikace, vzniklé díky rozvoji informačních technologií za posledních 20 let, výrazně změnit způsob kontaktování občanů.

Starostové se shodují na tom, že v současné době jsou na podobné povodně připraveni mnohem lépe než v roce 1997. Obecní úřady mají vypracované metodické pomůcky, již nepoužívají nevyhovující metodiky, naučily se koordinovat aktivity s krizovým štábem a záchrannými složkami. Oproti tomu však mají velké rezervy v cílené komunikaci se svými občany. Stále totiž nejsou schopny pružně a cíleně informovat občany mimo obec (třeba ty na dovolené či dojíždějící za prací) a chybí jim důležitá zpětná vazba – nedokáží vyhodnotit, ke komu se zprávy dostaly. V krizových momentech přitom starostové stráví koordinací záchranných složek a komunikací s občany průměrně až 101 minut, což je pro takové případy neúměrně dlouhá doba.

Alarmující zjištění: Občané by si informace o situaci museli zjišťovat sami
Nejvíce alarmujícím zjištěním je, že 67 % dotázaných obcí nedokáže varovat občany mimo obec. Starostové si zároveň uvědomují, že tento problém je nutné řešit, protože 81 % z nich nedokáže stávajícími nástroji vyhodnotit, kdo informaci obdržel, a kdo ne. Celých 93 % starostů zároveň přiznává, že musí obyvatelům informace zveřejňované rozhlasem nebo na webu opakovat, neboť často nejsou dostatečně srozumitelné a neobdrží je tak každý. Většina občanů by si tedy v případě problému musela aktuální informace zjišťovat sama. A to i přesto, že rozesílat informace hromadně na mobilní telefony občanů nebo kontrolovat jejich stav pomocí automatických hovorů dnes není žádný problém. Podobně se starostové „okrádají“ o čas i při organizaci dobrovolníků. Krizové štáby využívají především běžné hovory pomocí mobilních telefonů (85 %).

Až 81 % starostů uvažuje o zavedení nástrojů SMART komunikace, jako je například nejrozšířenější Mobilní rozhlas, které nedostatky v obecní komunikaci dokázaly eliminovat. Překážkou v zavedení těchto nástrojů ovšem bývá vlastní nezkušenost nebo strach, že by se v obci nenašel nikdo kompetentní, kdo by se systémem dokázal pracovat. V celorepublikovém měřítku má přitom zkušenost s přímým systémem moderní komunikace (formou SMS, hlasovým hovorem, referendem, aplikací či e-mailingem) na našem území má více jak 10 % z celkového počtu 6 258 obcí. Starostové, kteří tuto formu komunikace při krizových situacích již používají, poukazují především na snadnou a okamžitou možnost poskytnout občanům aktuální informace o hrozících rizicích pomocí cíleně rozesílaných zpráv, a to bez ohledu na to, kde občané právě jsou, a navíc přímo z místa zasažení. Tomuto posunu během 20 let výrazně pomohl rychlý vývoj informačních a telekomunikačních technologií.

Závěry z realizované sondy dle AMKOS:

• 100 % respondentů věří, že jsou na povodně připraveni lépe než před 20 lety
• Přesto majoritním kanálem pro informování občanů zůstává obecní rozhlas a obecní web
• Obce zasažené povodní v roce 1997 jednou anebo dvakrát systém obecní komunikace vylepšovaly, stále však přiznávají rezervy
• Starostové přiznávají, že nejsou schopni efektivně informovat všechny občany, zejména ty mimo obec, zároveň nedokáží vyhodnotit, kdo informaci obdržel
• Starostové sami chtějí, aby jejich obec používala chytrou komunikaci, neví však jak na to anebo mají pocit, že by ji neměl kdo obsluhovat

Mezi dotazovanými obcemi jsou nejčastěji zmiňovanými formami používanými pro varování obyvatelstva bezdrátový rozhlas (89 %), web (100 %), jednorázové rozesílače SMS zpráv (26 %), ale stále častěji se prosazují i moderní systémy pro přímé a řízené informování občanů prostřednictvím několika kanálů. „Takovéto ucelené platformy umožňují nejen pružně reagovat, ale především dle povahy a rozsahu katastrofy zvolit ten nejvhodnější způsob komunikace. V méně závažných případech se hodí zvolit informování prostřednictvím odesílače hromadných e-mailů, v těch devastujících rozeslat SMS či hlasový hovor na konkrétní občany. V případě potřeby lze získat zpětnou vazbu, zda například informaci občan rozumí, nebo poslat anketu s možností výběru možnosti a potvrdit tak například účast na dobrovolnických aktivitách,“ řekl Ondřej Švrček, CEO Neogenia, provozovatel jedné ze služeb s názvem Mobilní rozhlas.