Diakonie ČCE, jeden z nejvýznamnějších poskytovatelů sociálních služeb v ČR, překonala hranici 1 000 pravidelných dárců. Tito podporovatelé posílají Diakonii dar každý měsíc trvalým příkazem. Uplynulý rok byl také rokem mimořádných firemních a zaměstnaneckých sbírek – celkem Diakonii podpořily částkou přes 13 000 000 Kč.
„Nikdy dřív jsme se nesetkali s takovou podporou,“ říká Zdeňka Sobotová, vedoucí fundraisingu Diakonie ČCE. „Těší nás, že solidarita lidí v této těžké době neuvadá, ale naopak roste. Téměř každý den se na nás jednotlivci i firmy obrací s dotazem, jak mohou pomoci a podpořit nás v tom, co děláme.“
Dárci se rozhodují podporovat činnost Diakonie nejčastěji proto, že mají pozitivní osobní zkušenost nebo se ztotožňují s jejími hodnotami a přístupem. „Vážím si práce, kterou Diakonie a podobné organizace vykonávají ve prospěch potřebných. Osobně mám zkušenosti s péčí o otce, který již několik let trpí demencí a Parkinsonovou chorobou v pokročilém stádiu a je stoprocentně odkázán na péči druhých. Znám ty okamžiky, kdy je potřeba si připustit, že již není možné skloubit péči o blízkou osobu s pracovními závazky a dalšími rodinnými povinnostmi. Vím, jak těžké je najít zařízení, kde se o blízkou osobu postarají,“ říká paní Vladimíra, pravidelná dárkyně.
Na podporu distanční výuky, stavbu domovů pro seniory i rekonstrukci speciální školy
Finanční prostředky z jednorázových sbírek v období pandemie se nejčastěji používají na nákup potravin a kojenecké výživy, plen a hygienických potřeb, léků, školních pomůcek, úhradu nákladů na bydlení, dopravu dětí do školy nebo internetové připojení pro distanční výuku.
Díky štědrosti pravidelných dárců lze kofinancovat i velké projekty, jako je například výstavba domova pro seniory ve Vendolí u Svitav nebo rekonstrukce speciální školy v Praze V Zápolí.
„Pokud by rekonstrukce neproběhla, museli bychom školu zavřít. A to by po třiceti letech jejího fungování byla velká škoda. Po rekonstrukci z ní ale bude pěkná a funkční budova vhodná pro děti s těžkými hendikepy. A co přinese našim dětem? Za zásadní věc považuju to, že se nám zvýší kapacita, takže budeme moci přijmout dvakrát víc dětí, než máme teď. Aktuálně jich naši školu navštěvuje 48, po rekonstrukci jich tady bude moci být kolem stovky. Potom chceme vytvořit speciální prostor pro práci s autistickými dětmi a předpřipravit prostředí pro autisty s agresivními sklony. A uvažujeme také o tom, že by se nám sem mohla vejít i praktická škola. V nové budově bude rovněž mateřská škola a přípravný stupeň základní školy, který oddělíme od ostatních tříd. Tím dáme rodičům předškolních dětí čas a prostor vyrovnat se s tím, že mají dítě s postižením. Byl by to takový jejich chráněný svět,“ popisuje přínosy plánované rekonstrukce ředitel speciální školy Diakonie Milan Černý.
Česko versus Evropa – smutný rozdíl?
Podle dostupných dat se zdá, že se i přes pozitivní růstový trend budeme na zbytek Evropy ještě dlouho dotahovat. Skutečnost však možná není tak dramatická, jak se na první pohled může zdát.
„Problém je v tom, že statistika zkresluje reálný počet individuálních dárců směrem dolů. Firmy totiž vždy využívají možnosti snížení daňového základu, zatímco individuální dárci o této možnosti často nevědí, jsou v důchodu nebo na rodičovské nebo nepovažují za důležité dary do daňového přiznání dokládat. Podle údajů Diakonie v roce 2020 o potvrzení o daru požádala pouze třetina dárců. Takže se v souhrnných statistikách Ministerstva financí ani nemohou objevit. Skutečný objem darů fyzických osob tak podle odhadu Diakonie bude mnohem vyšší, než jsou dary firem nebo nadací – podobně je tomu i v zahraničí, např. v USA tvoří individuální dary 69 % z celkového objemu charitativních darů,“ vysvětluje Zdeňka Sobotová, vedoucí fundraisingu Diakonie ČCE.