„S nádechem stáhněte ramena dolů, s výdechem držte záda rovná, snažte se, aby výdech byl delší než nádech…,“ zní hlas z obrazovky vybízející pacienta ke správnému dechovému cvičení. Nejde o sci-fi, ale o nejnovější možnosti provádění plicní rehabilitace. Takzvaná telerehabilitace využívá k dechovým a pohybovým cvičením počítač, tablet nebo mobilní telefon.
Pacienti tak cvičí z domova a šetří čas i peníze za cestu do nemocnice. Zatímco v západních zemích je tento způsob cvičení více rozšířený, v Česku je zatím využívaný pouze v rámci výzkumu. O jeho výhodách bude na XXI. kongresu České a Slovenské pneumologické a ftizeologické společnosti mluvit Mgr. Tamara Michalčíková z Katedry fyzioterapie Univerzity Palackého v Olomouci.
„Telerehabilitaci mohou využívat například astmatici, lidé s chronickou obstrukční plicní nemocí (CHOPN) nebo lidé po transplantaci plic. Výhodné je, že terapeut jim může radit i na dálku. Pacient například řekne, že si není jistý správností použití jeho dechového trenažéru. Na kameru počítače předvede, jak cvičí, a terapeut zkontroluje, zda je technika v pořádku, nebo nikoli,“ vysvětluje Mgr. Tamara Michalčíková a dodává: „Podle řady zahraničních studií je telerehabilitace stejně účinná jako ambulantní plicní rehabilitace, pokud je pacient schopen komunikace pomocí mobilního telefonu nebo jiného podobného elektronického zařízení.“
Hlavním účelem telerehabilitace je motivace k pohybu i dechovým cvičením. Využívat ji může prakticky každý – od dětí až po seniory. Její úspěšnost prokazuje také několik zahraničních studií. V České republice se ale zatím v běžné klinické praxi nevyužívá. Změnit se to snaží Mgr. Tamara Michalčíková spolu s doc. Kateřinou Neumannovou z Katedry fyzioterapie Univerzity Palackého v Olomouci. Společně telerehabilitaci testují v českém prostředí a snaží se vyvinout mobilní aplikaci, která by komunikaci na dálku mezi terapeuty a pacienty umožňovala.„Různých aplikací, pomocí kterých může pacient provádět cvičení, je spousta. Problém ale je, že jsou pouze jednostranné. Pacient se řídí pokyny, které plní, ale nemá k nim žádnou zpětnou vazbu a cvičení nemá nastavené podle svého zdravotního stavu. V takovém případě si může dokonce ublížit. My se snažíme vyvinout aplikaci, která umožní individuální kontakt mezi terapeutem a pacientem, aby mohl pacient po zaškolení rehabilitovat i na dálku,“ popisuje doc. Kateřina Neumannová a dodává: „Pneumologové se často setkávají s tím, že pacienti ambulantní plicní rehabilitaci nemohou navštěvovat, ať už kvůli velké vzdálenosti od bydliště, nebo z časových důvodů. U některých je důvodem i nedostatek motivace ke cvičení. Řadě těchto problémů by bylo možné předejít právě pomocí telerahabilitace.“
