V kultuře a historii Dominikánské republiky se prolínají indiánské, evropské a africké vlivy. Ostrov Hispaniola, na kterém země leží, totiž už dlouho před příchodem Kryštofa Kolumba obývali indiáni kmene Taíno. Jejich dědictví dodnes přetrvává v každodenním životě místních obyvatel od jazyka přes jídlo, architekturu až po duchovní a společenský život a výrazně ovlivňuje také zdejší turismus.
Taínové připluli na karibské ostrovy na kánoích pravděpodobně z delty řeky Orinoko a ostrov Hispaniola nazvali „Quisqueyou“, tedy „Matkou všech zemí“. Po příjezdu španělských dobyvatelů v roce 1492 začali být původní obyvatelé zotročováni nebo umírali na nemoci přivezené z Evropy. Ve skutečnosti však taínská kultura nikdy zcela nevymizela. Přežila na okraji koloniální společnosti díky částečnému potlačení vlastní identity. Taínské ženy se vdávaly za španělské a africké muže, a tak vzniká nová kreolská kultura. Podle historických údajů z roku 1514 se dokonce až 40 % španělských dobyvatelů oženilo s Taínkou.
Dnes se Dominikáncům přezdívá „Quisqueyanos“, stejnými slovy začíná i dominikánská státní hymna a ve španělštině se užívají původní indiánské názvy pro předměty (hamaca, canoa), rostliny (yuca, tabaco), zvířata (iguana), města i oblasti (Sosúa, Samaná). Dodnes se v pekárnách připravuje chléb „casabe“ podle indiánské receptury. Silnou tradici tesařství a rukodělné výroby užitných
a uměleckých předmětů můžeme vidět také v obchodech se suvenýry. Poznatky indiánů kmene Taíno se užívají rovněž v architektuře. Tradiční obydlí zvaná „bohio“ se střechami z cukrové třtiny
a stěnami z palmy královské, tedy materiálů mimořádně trvanlivých, prodyšných a odolných vůči vodě se dnes využívají při stavbě restaurací, hotelů i na letištích.
Pozornosti návštěvníků by neměly uniknout jeskyně s indiánskými piktogramy, rytinami a úžasnými geologickými formacemi, např. v Jeskyni tří očí (metropole Santo Domingo), na stezce Padre Nuestro a v Jeskyni zázraků (u La Romana), v národním parku Los Haitises (poloostrov Samaná) či v Las Caritas u solného jezera Enriquillo (provincie Barahona). Nedaleko města Constanza v pohoří Cordillera Central v nadmořské výšce 1 635 metrů najdeme skálu Piedra Letrada s petroglyfy, která podle archeologických nálezů sloužila Taínům jako svatyně.
Zmíněná místa byla odjakživa spojena s indiánským folklórem a spiritualitou. Traduje se, že v jeskyních dodnes přespávají taínští duchové. Děti jsou po narození obdarovávány náramky z černých kamínků, které je mají chránit před zlými silami. Populární jsou i příběhy o Ciguapách, tajemných stvořeních, která v noci straší. Podle legendy se princezna Onaney po smrti náčelníka Caobano v obrovském zármutku ukryla do jeskyně. Na cestě jí doprovázely její věrné služebné, které pečlivě zakrývaly veškeré stopy. Traduje se, že Ciguapám narostla chodidla opačně, aby tak zmátly potenciální útočníky.
Taínské prvky užívají také spisovatelé a hudebníci, např. populární zpěvák Juan Luis Guerra ve svých písních s oblibou odkazuje na kmen Taíno. Nezapomínejme rovněž, že merengue a bachata, národní tance Dominikánské republiky, užívají původem indiánský nástroj güira. Prastaří taínští vládcové jsou zobrazeni jako národní hrdinové na dominikánských mincích a i tradiční dominikánské komerční komodity, jako je soda Enriquillo, rum Sibonei nebo pivo Quisqueya, používají na etiketách původní indiánské symboly a piktogramy. Podle vědeckých studií má téměř 15 % všech Dominikánců taínské kořeny. Do historie obyvatel tohoto ostrova můžete nahlédnout v Muzeu dominikánského lidu v Santo Domingu.
