Průměrný Čech ročně utratí 35 100 korun za nákupy jídla, 15 200 korun v restauracích a dalších 3800 korun za nealkoholické nápoje. Samotné jídlo je tak v Česku po bydlení druhou největší položkou (14,5 %) spotřebních výdajů, potraviny jsou zde však páté nejlevnější z EU. Lidé v chudších nebo nových státech Unie ale utrácejí za jídlo větší podíl svých výdajů než ti v bohatších státech. Nejvíce za potraviny vydávají Rumuni (26,4 %), nejméně Britové (7,1 %). Každá čtrnáctá domácnost si nemůže dovolit jíst alespoň obden maso, přitom se v Evropě ročně vyhodí až 115 kilogramů jídla na osobu.
Jídlo je pro Čechy druhou největší položkou spotřebních výdajů, jen na potraviny loni vydali 14,5 % svých celoročních útrat. Největší podíl ze spotřebních výdajů utrácejí za jídlo Rumuni (26,4 %) následovaní Litevci (20,1 %) a Estonci (18,7 %). „Z tzv. visegrádských zemí vydávají podle údajů Eurostatu za potraviny více než Češi všichni ostatní členové, tedy Slováci, Poláci i Maďaři. Naopak nejmenší díl z výdajů ukrojí jídlo britským, irským a lucemburským domácnostem,“ uvádí Adéla Denková z analytického projektu Evropa v datech.
Ceny jídla zvyšuje i klimatická změna
Z dostupných dat vyplývá, že čím chudší je daná země, tím více utrácejí její obyvatelé měsíčně za jídlo. „To, že chudší lidé dají větší část ze svých příjmů na potraviny, vidíme po celém světě. Lidé řeší primárně nezbytné výdaje, potřebují se nasytit a někde bydlet. Na kulturu, restaurace nebo dovolené jim pak už nezbývá moc peněz,“ říká David Navrátil, hlavní ekonom České spořitelny, a dodává: „Proto jsou chudší lidé více ohroženi klimatickou změnou, která se projeví výkyvy v úrodě, a tedy i v cenách potravin. Mimochodem, právě nárůst cen potravin byl jeden ze spouštěčů Arabského jara a dalších konfliktů na Blízkém Východě.“
Nejdražší jídlo je v Dánsku, Česko je páté
Ačkoliv výše zmínění Rumuni vynaloží za potraviny největší díl svých spotřebních výdajů, tamní jídlo a nealkoholické nápoje jsou v EU nejlevnější. Dosahují totiž úrovně 66 % průměru celé Unie. Druhou nejnižší cenovou hladinu potravin má Polsko, třetí Bulharsko. Češi mají potraviny páté nejlevnější s indexem cenové hladiny* na úrovni 84 % průměru evropské osmadvacítky. Dražší jídlo mají třeba Chorvaté (97,4 %), Italové (111 %) nebo Rakušané (125 %). Vůbec nejdražší je ale se 130 % evropského průměru Dánsko. Ještě dražší jsou však potraviny v některých evropských zemích mimo EU. Například v Norsku činí index cenové hladiny 163 %, ve Švýcarsku 160 % a na Islandu 148 %.
Každá čtrnáctá rodina si nemůže dovolit obden maso
Podle Eurostatu si v celé EU nemůže dovolit jíst obden maso (nebo jeho ekvivalent) 7,2 % domácností, tedy každá čtrnáctá. V Bulharsku je to dokonce téměř třetina, zatímco například ve Švédsku jen 1,5 % domácností. V Česku si maso obden nemůže dovolit 5,3 % obyvatel, ovšem v případě samoživitelů s dětmi či samostatně žijících seniorů se už jedná o více než 12 % lidí. Podle údajů OSN se přitom v Evropě každý rok vyhodí nebo znehodnotí 96 až 115 kilogramů jídla na osobu. Unikátní výzkum Akademie věd, společnosti Median, Ústavu zemědělské ekonomiky a informací a organizace Zachraň jídlo ukázal, jaká je situace přímo v České republice. Jen v oblasti rychlého občerstvení se ročně vyprodukuje přes 18 tisíc tun potravinového odpadu, v závodních jídelnách zase téměř 8 a půl tisíce tuny. Množství potravin vyřazených z prodeje, ale stále ještě s možností využití pro lidskou výživu, se pohybuje v průměru mezi 1,8 až 24 kilogramy na den a provozovnu.
