Nízká nezaměstnanost nutí firmy slevovat ze svých nároků na nové pracovníky. Příležitosti se otevírají i uchazečům bez praxe. Jaká je však realita připravenosti absolventů středních a vyšších odborných škol na pracovní trh?

„Žáci středních a vyšších odborných škol mnoha oborů navštěvují povinnou odbornou praxi. Poznají při ní chod firmy a začlení se do pracovního procesu. Může to být dobrý začátek jak pro žáka, tak pro firmu, která si otestuje případnou budoucí posilu. Na praktickou připravenost žáka však nemusí mít rozhodující vliv. Zásadní je důraz na kvalitní praktickou výuku ve škole, dostatek učebních hodin strávených s technologiemi, aby žáci chápali souvislosti a učili se samostatnému myšlení. Teorie tomu samozřejmě vždycky předchází, ale prim hraje praktická výuka. Ta je pro budoucí uplatnění žáků v mnoha směrech efektivnější než výklad u tabule,“ míní Martin Vodička, ředitel Soukromé střední školy výpočetní techniky (SSŠVT).

Někteří lidé mají dnes podle Martina Vodičky obecně velké sebevědomí. Vystupují, jako by nic nebyl problém. Když ale dostanou práci, najednou neví, co si s ní počít, a nechají ji nedokončenou. Ti chytří a spolehliví pak obvykle narážejí na komunikační bariéru a neumějí svůj potenciál prodat. „Komunikace a schopnost prezentace by měly být důležitou součástí výuky už na středních školách. Většina studentů je však začíná trénovat až na vysoké škole,“ poukázal Martin Vodička.

Na konci října 2017 evidoval Úřad práce 10 743 absolventů. Na celkové nezaměstnanosti v České republice se společně s mladistvými podíleli 5,2 procenta (v říjnu 2016 činil podíl srovnatelných 5,4 procenta). Nízká nezaměstnanost zlehčuje situaci i uchazečům bez praxe.

„Téměř všechny firmy jsou v současnosti absolventům nakloněny. Pracovní zkušenosti při studiu bývají konkurenční výhodou, ne však podmínkou. Doba, kdy se inzerát na každou pozici vypisoval s požadavkem minimálně dvouleté praxe, je pryč. Především v technických oborech, kde je pracovníků velký nedostatek, jsou pro firmy cennějším artiklem prokázané schopnosti než praxe a tituly uvedené v životopise,“ shrnula trend Jitka Součková z personální agentury Grafton Recruitment.

Běžnou praktikou firem při přijímacím řízení je důkladný test praktických dovedností. „Zájemci o práci v IT jsou obvykle konfrontováni s konkrétní úlohou, kterou musí s pomocí počítače vyřešit – něco naprogramovat, nakonfigurovat, upravit nebo vytvořit. Pokud se uchazeč hlásí na pozici správce sítě, očekává se, že zvládne například konfiguraci síťových služeb. Tomu se snažíme přizpůsobit i naši maturitní zkoušku z odborných předmětů, která je veskrze praktická,“ popsal Martin Vodička.

Klasickým pohovorům ale ještě neodzvonilo. Odhalují tzv. soft skills, tedy schopnost komunikace, organizace nebo strategického a kreativního myšlení. Osobní rozhovor ukáže také míru empatie dotyčného a další typy chování důležité pro práci v týmu. „Ajťáci často bojují s rozšířeným předsudkem, že jsou uzavření a nekomunikativní. To se promítá také do přijímacího pohovoru, kdy bývají vyzváni k řešení zadané úlohy a také k následné prezentaci výsledku všem přítomným,“ potvrdil Martin Vodička.

Podle jeho zkušeností chtějí firmy od absolventů kromě odborných dovedností hlavně jazykovou vybavenost, spolehlivost a samostatnost. „Znát požadavky firem, které absolventy ve velkém poptávají, nám umožňuje formovat učební osnovy podle potřeb trhu. Pravidelně se scházíme a u odborných předmětů přemítáme, co je aktuální, co zařadit a co naopak vypustit z výuky, abychom měli čas na informatické novinky. V posledních dvou ročnících mají naši žáci téměř 50 procent hodin praktické výuky a toto množství má své opodstatnění,“ uzavřel Vodička.

ANKETNÍ OTÁZKA:

– Přijali byste absolventa bez praxe? Pokud ano, za jakých podmínek?

Lukáš Vejman, ředitel společnosti MyCom Solutions: „Ano, pokud by byl schopný a ochotný se učit, nebyl namyšlený, ale pokorný, měl by pro nás potenciál růstu a na začátku by se spokojil s nižší mzdou, než mají zavedení kolegové.“

Richard Šipoš, ředitel portálu spa.cz: „Ano, i když velmi záleží na osobnosti uchazeče a jeho zkušenostech, které nabyl v průběhu studia. Zkušenosti z bývalých zaměstnání jsou zpravidla velkým plusem, ale obecně platí, že čerství absolventi mají větší chuť učit se novým věcem.  Samozřejmě záleží na pozici, o kterou se uchází, ale předešlé brigády nebo zájmy v oboru, kterého se to týká, jsou vždy velkým plusem. Zkušenosti se studiem v zahraničí (např. skrze Erasmus) také hodně pomohou.“

Martin Vodička, ředitel Soukromé střední školy výpočetní techniky: „Absolventi informačních oborů jsou trochu jiná kategorie. Skoro bych řekl, že neexistuje ajťák bez praxe. Každý vysokoškolák a hodně středoškoláků participují při studiu na dalších IT projektech. Zásadní je u nich spolehlivost. Každopádně bych každého uchazeče podrobil zkoušce odborných dovedností.“

Martin Prokop, autor projektu zfarmydomu.cz: „Ano, přijal. Chápu, že každý musí někde začít, a pokud by mladí lidé nedostali od nikoho šanci, nemohou se posouvat. Věřím, že člověk se může naučit vše. Avšak musí fungovat jeho ,vnitřní motor‘, jehož ,palivem‘ je zájem o konkrétní obor a práci. Musí mít  k dané činnosti vztah nebo k jeho vytvoření alespoň musí existovat předpoklad. To je pro mne současně základní podmínka pro spolupráci. Druhou je pak to, že dotyčný člověk bude aktivní. To však dle mého názoru úzce souvisí s první podmínkou.“

Zbyněk Bureš, Marketing Manager společnosti STEM/MARK: „Absolventi, které baví čísla, dovedou pracovat s počítačem a jsou ochotni se hodně učit, mají u nás dveře otevřené. Zpravidla nejprve absolvují tzv. kolečko po firmě, aby pochopili, jak marketingově-výzkumná agentura pracuje. Následně zakotví buď v terénním, nebo produkčním oddělení. Pro ,terén‘, který zabezpečuje sběr dat, jsou dalším důležitým předpokladem organizační dovednosti. Naproti tomu v produkci, kde se data zpracovávají, oceňujeme zejména pečlivost a analytické schopnosti.“