Pacient přichází do ordinace praktického lékaře, ten mu změří funkci plic s pomocí spirometru, zjistí hladinu cukru v krvi, udělá „sono“ břicha, natočí EKG a předepíše všechny potřebné léky. Sci-fi? Ne, pouze jedna z částí Koncepce změn primární péče, kterou dnes zástupci praktických lékařů představili na první návštěvě novému ministru zdravotnictví Adamu Vojtěchovi.
„Koruna investovaná do primární péče ušetří až 7 korun péče následné. Potenciál primární péče není zdaleka využitý, přestože jde o nejlevnější péči v rámci zdravotního systému. Češi v průměru navštíví lékaře 11krát ročně, přitom sousedům v Rakousku stačí 6 návštěv, ve Švédsku dokonce 3. Na vině jsou nízké kompetence praktiků, kteří musí odesílat pacienta kvůli každé banalitě či předepsání léku ke specialistovi. Rozšířením pravomocí praktiků v oblasti chronických onemocnění, diagnostických výkonů a screeningu, nových výkonů v oblasti paliativní medicíny či chronických bolestí by českému zdravotnictví ušetřilo ročně miliardy korun,“ shrnuje jeden z předkladatelů koncepce a předseda Sdružení praktických lékařů (SPL) MUDr. Petr Šonka.
Praktici také ministra požádali, aby svolal třístrannou schůzku se zástupci pojišťoven. Schůzka by měla vyjasnit, jak vyřešit díry v dostupnosti lékařské péče. „Za síť lékařů dle zákona odpovídají pojišťovny, v praxi to však vypadá tak, že se „vzbudí“, až když nastane problém a lékař v dané oblasti chybí – to je pozdě,“ říká předseda Společnosti všeobecného lékařství (SVL) doc. MUDr. Svatopluk Býma, CSc. Podle něj je praxe taková, že si buď odcházející lékař za sebe najde náhradu, nebo se mu to nepovede a jeho pacienti neúměrně zatíží nejbližšího praktika nebo za péčí cestují desítky kilometrů do nejbližšího města. Zákon lidem garantuje, že se k lékaři dostanou do 35 minut, to ale v řadě míst neplatí. „Řešení je přitom nasnadě – čerstvě dostudovaní lékaři se hlásí na specializační přípravu na Institut postgraduálního vzdělávání ve zdravotnictví (IPVZ), který patří pod MZČR. Není nic jednoduššího, než aby pojišťovny a kraje začaly s lékaři komunikovat právě ve chvíli, kdy se specializují na vybraný obor. Mohou jim poskytnout přehled volných míst v republice, poskytnou komplexní informace, kde získat příspěvek nebo dotaci,“ doplňuje doc. Býma.
Nedostatek lékařů totiž pálí starosty měst, představitele krajů, a ti mladé lékaře lákají finančními pobídkami. V České republice v současnosti chybí přibližně 1000 lékařů všech specializací, nejožehavěji jejich nedostatek pociťuje Rakovnicko, Středočeský kraj, či Mostecko. Podle Ústavu zdravotnických informací a statistik bude po roce 2020 každý pátý doktor v ordinaci v důchodovém věku. S nedostatkem lékařů se potýká přibližně třetina obcí, další třetina problémy avizovala v blízkém čase. V současnosti na jednoho praktika připadá průměrně 1600 pacientů.
Praktický lékař v současnosti vyřeší potíže zhruba 80 % pacientů, 20 % putuje dále zdravotnickým systémem. Všeobecní praktičtí lékaři a praktičtí lékaři pro děti a dorost spotřebují necelých 6 % prostředků z českého zdravotního pojištění. Podle údajů Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) činí podíl praktiků na celkovém počtu lékařů v České republice 19 %. Pro srovnání v Rakousku tento podíl dosahuje 33 %, ve Francii 47 %.
