Již od našeho raného dětství nás rodiče učili o důležitosti mytí rukou. Ale ani v dospělosti si nedokážeme jasně odpovědět na otázku, proč to vlastně musíme dělat? Obzvlášť když vezmeme v úvahu, že v dávné minulosti lidé na čistotu svých rukou vůbec nedbali. Přední hygienici společně s odborníky ze společnosti ECOLAB vám prozradí, jaké objekty v našich domovech jsou nejvíce znečištěné, zda má význam používat loket nebo rameno při otevírání dveří na veřejných toaletách a jestli se obávat vysoušečů rukou.
Není žádným tajemstvím, že žijeme ve světě plném bakterií. Ty se vyskytují na všech površích – ve vodě, v půdě a na lidském těle. Alexander Nedachin, vedoucí laboratoře hygienické mikrobiologie a parazitologie v Ruské akademii lékařských věd poznamenává, že tělo dospělé osoby obsahuje 1014 (100 000 000 000 000) mikroorganismů a při každém dechu dodatečně vstřebá dalších 1 500 až 14 000 bakterií. Proto je množství bakterií v našem těle ještě větší než počet buněk lidského těla.
Pokud po přečetní tohoto článku ihned zamíříte k umyvadlu, abyste si umyli ruce mýdlem, uklidníme vás. Jistě si z hodin biologie pamatujete, že ne všechny bakterie jsou škodlivé. Většina z nich jsou totiž komenzály, což z latiny znamená dobří spolubydlící. Tyto hodné bakterie se podílí na obnově normální kožní mikroflóry, aktivně bojují proti patogenům, a tím nás chrání před nemocemi. Pojďme vyvrátit ty nejčastější mýty o čistotě.
Měli bychom se dotýkat dveřní kliky?
Určitě mnozí z nás byli svědky situace, kdy jsme viděli ostatní návštěvníky veřejných toalet, jak se snaží zavírat dveře různými způsoby. Někteří lidé otevírají dveře pomocí loktů, jiní je otevřou svými rameny a někteří lidé rovnou do dveří kopnou. Má to však smysl?
Odborníci se v této otázce neshodnou. Dokonce existuje i speciální název pro lidi, kteří mají chorobný strach z bakterií a potřebují být obklopeni sterilními předměty – tito lidé trpí tzv. germofobií. Přestože se na povrchu dveří, které nejsou pravidelně čištěny, objevují některé škodlivé bakterie a viry, neměli by se lidé styku s těmito bakteriemi bránit. Množství bakterií na dveřních klikách zřídka přesahuje hodnotu potřebnou k přenosu infekce. Z toho důvodu si náš imunitní systém dokáže s takovým množstvím bakterií účinně poradit.
Vysoušeče rukou
V současnosti jsou nejčastějšími způsoby sušení rukou textilní ručníky, papírové ručníky a elektrické ruční vysoušeče. Která z těchto možností je však nejlepší pro naše zdraví? Látkové ručníky jsou vhodné pouze pro domácí použití, protože jsou opakovaně využívány větším množstvím lidí, mohou snadno absorbovat vlhkost, a tím se stát ideálním prostředím pro růst bakterií. Moderní senzorové ruční sušiče také nejsou tou nejlepší volbou. Mohou totiž být kontaminovány, jelikož se nejčastěji nachází ve stejné místnosti s toaletou. V takovém případě bude horký vzduch sloužit jako roznašeč bakterií, který je přemístí přímo na naše ruce.
Dr. Bernhard Meyer, vědecký pracovník společnosti ECOLAB, říká: „Nejlepší způsob sušení rukou je použití jednorázových papírových ručníků. Ochranné pouzdro, ve kterém jsou tyto ručníky uskladněné, eliminuje příležitost pro přímý kontakt s jinými lidmi. Navíc je doplňování papíru díky pouzdru vysoce hygienické, čímž dochází k výraznému snížení rizika vzniku škodlivých bakterií na papírovém ručníku. Tím je sníženo i celkové riziko nákazy.”
Nejšpinavější objekty v domácnosti
Seznam začíná od těch objektů, které obvykle zůstávají vlhké po delší dobu. Vlhkost a teplo vytváří dokonalé prostředí pro růst bakterií. Sprchové závěsy, houbičky na mytí nádobí a prkénka na krájení patří mezi nejznečištěnější objekty v domácnostech. Druhé místo zaujímají klíče od domu, peníze a mobilní telefony, tedy věci, které často držíme v rukou. Speciálním případem jsou držadla ve veřejné dopravě, která bývají vysoce znečištěná kvůli častému kontaktu s rukama mnoha různých lidí. Navíc je jejich vyčištění velmi problematické. Podle Světové zdravotnické organizace jsou dvěma nejefektivnějšími prostředky k boji proti mikroorganismům antibakteriální mýdla a sanitizéry. Jsou to skvělí pomocníci v případech, kdy není možné umýt ruce běžným mýdlem a vodou.
Akné a pupínky
Předpokládá se, že nedostatečná hygiena rukou zvyšuje pravděpodobnost výskytu pupínků na obličeji. Žádné vědecké potvrzení této premisy ale neexistuje. „Akné je kožní onemocnění způsobené bakteriální infekcí mazových žláz. Neexistují žádné důkazy o tom, že by projev akné souvisel s nedostatkem hygieny rukou. Pleti s pupínky bychom se však měli dotýkat pouze čistýma rukama a po kontaktu by se ruce měly znovu umýt, aby se zabránilo šíření bakterií,“ vysvětluje Dr. Meyer.
Správný postup mytí rukou
Správný postup mytí rukou závisí na tom, jakým způsobem a jakými bakteriemi jsou znečištěné. V našem každodenním životě se doporučuje mýt ruce po návštěvě toalety a před jídlem, stejně jako při návratu domů nebo po mazlení s domácími mazlíčky. Také se doporučuje umýt si ruce před a po vaření. Správné mytí by mělo zahrnovat důkladné promnutí dlaní a prstů mýdlem po dobu alespoň 15 vteřin.
Připojte se ke Světovému dni mytí rukou 15. října
Pokud vás toto téma zajímá, nezapomeňte se 15. října připojit ke Světovému dni mytí rukou. Více informací naleznete zde. Tato akce se koná každý rok a je podporována Dětským fondem OSN UNICEF, Světovou bankou a několika dalšími veřejnými a soukromými organizacemi, o kterých si můžete přečíst zde. Navštivte pražský festival Husobraní a Cider Fest tuto sobotu 14. října na Smíchovské náplavce, kde společnost ECOLAB poskytne informace o hygieně a bude zd