Pokud se Češi chtějí vzdělat v IT, potom nejčastěji vyhledávají kurzy programování. Ve formě vzdělání potom vede tradiční forma kurzu, ideálně v Praze, Brně nebo online. Ukázal to průzkum společnosti WebMedea services. Zvýšený nárůst zájmu o tyto kurzy a jejich vyhledávání online je patrný především od začátku roku 2020.
Obor IT byl vždy považovaný jako lukrativní, s velkým potenciálem uplatnění. Zájem o něj vzrostl o to víc vlivem pandemie koronaviru, neboť právě ten je krizí zasažený stále nejméně. Navíc jeho vývoj je dynamický a po zkušených profesionálech poptávka neutuchá.
Vývoj v IT v posledních letech směřuje k využívání předpřipravených řešení, oproti programování všeho od začátku. „Orientovat se v záplavě různých řešení je disciplína sama o sobě, stejně jako dokázat se rozhodnout co má smysl k sobě použít. Tudíž to klade ještě více nároků na analytické myšlení. Není tedy třeba se obávat, že by práce v IT ubylo, naopak je výhodou, že se programátorům uvolní čas na úkoly s více přidanou hodnotou,“ míní Jana Večerková, zakladatelka projektu Coding Bootcamp Praha.
Není tedy divu, že zájem o tento obor roste a restart kariéry v něm hledá čím dál více Čechů. Výsledky průzkumu vychází z analýzy více než 3 600 klíčových slov, ta byla následně rozdělena do segmentů, podle kterých byl měřen zájem lidí při vyhledávání na internetu.
Zájem o vzdělání v IT roste
Není pochyb, že IT kurzy zažívají velký boom. Při jejich vyhledávání podle průzkumu využívají Češi nejrůznějších slovních spojení. Nejvíce používaným je však „kurz programování“ jehož vyhledávání je nejčetnější a stále se zvyšuje. Zvýšený nárůst zájmu o tyto kurzy koreluje především se začátkem tohoto roku, odkdy čelíme pandemii koronaviru.
Z technologií je největší zájem o JavaScript
Zájem o to se vzdělat v IT je především v technologiích jako jsou PHP, HTML, ux, nejvíce ale o JavaScript. Stálý zájem je potom o vzdělání v SEO. „SEO patří do frontendové části webového vývoje, se kterou účastníky našich bootcampů také seznamujeme. SEO má jak technickou, tak marketingovou část, protože se jedná o soubor desítek různých postupů, jak optimalizovat vyhledávání stránek pro různá klíčová slova,” komentuje Jana Večerková z Coding Bootcamp Praha. Není pochyb, že optimalizace webu pro vyhledávače se stala naprostým základem v marketingu a poptávka po těchto odbornicích je stálá.
Zájem je především o kurzy
Pokud už zájemci o vzdělání vyhledávají formu studia IT na internetu, hledají nejčastěji spojení se slovem „kurz“ či „školení“. Ze vzorku 3 600 slov je to konkrétně 69,4 %. V menší míře se objevují i další slova jako „rekvalifikace“, „webinář“ či „bootcamp“. To může být ovlivněno tím, že slova nejsou v našem prostředí ještě přejatá nebo nám nejsou tyto formy studia tolik známe.
Důležitá je lokalita
Pakliže chtějí být zájemci při hledání kurzů v IT konkrétnější, nejčastěji specifikují umístění. Kurzy jsou vyhledávány ve spojitosti se třemi největšími městy, a to Prahou, Brnem a Ostravou. Ve velké míře online. Zajímavým zjištěním je určitě fakt, že vyhledávání podle ceny hraje vedlejší roli. Pouze minimálně, v jednotkách vyhledávání, bylo předmětem hledání slovní spojení „kurzy zdarma“, tolik časté není ani vyhledávání kurzu v souvislosti s cenou. Lze tedy vyvodit, že za vzdělání v IT nemají Češi problém si připlatit.
Něco navíc: Co nejčastěji trápí ve spojitosti s JavaScriptem?
Jak už to, tak bývá, pro radu se dnes obracíme na vyhledávače. Stejně tomu tak je i u (budoucích) programátorů, kteří se snaží porozumět JavaScriptu. Pokud jsou při svých vyhledávání konkrétnější, pak nejčastěji hledaná problematika JavaScriptu je spojená s cyklem for each.
Lidé si žádají info o mzdě
Vyjít vstříc potenciálním pracovníkům by měly i firmy samotné. Podle dalšího průzkumu provedeného společností No Fluff Jobs až 71 % IT profesionálů nenalezne v pracovních inzerátech informaci o mzdě. Přitom jsou právě v tomto odvětví jedny z nejvyšších očekávání ohledně znalosti mzdy, až 87 % dotazovaných považuje tyto informace za důležité.
Obor IT oceňuje transparentní mzdy. 37 tisíc inzerátů zveřejněných na No Fluff Jobs během 6 let působnosti zahrnuje více než 4 000 společností. Mezi nimi i značky jako Amazon, RTB House, Motorola, Ergo, Nielsen, Randstad, Citi, Zalando, Cisco, Nordea a Circle K. Chtěli všichni zveřejnit rozsah mezd? Ne. Přesto to nakonec udělali. „6 let bojujeme za transparentnost mezd. Dobře víme, že největším přínosem zveřejňování mezd zaměstnavatelem je budování důvěryhodnosti mezi ním a potenciálním uchazečem. Být transparentní se prostě vyplatí. V 85 % případů má vliv na rozhodnutí potenciálního zaměstnance názor na zaměstnavatele. 65 % uchazečů o zaměstnání odepisuje nejdříve společnostem, které v inzerátech zveřejňují rozmezí mezd. Víme, že český trh je na to připravený,“ říká Tomasz Bujok, CEO No Fluff Jobs.
Nedostatek pracovníků firmy trápí
Ačkoliv je situace odlišná v různých odvětvích ekonomiky, na nedostatku kvalitních IT pracovníků se zástupci firem shodnou. „V našem oboru podnikového softwaru je stále velký převis poptávky po kvalitních zaměstnancích nad počtem uchazečů,“ potvrzuje stav trhu Marcel Poul, ředitel realizace ve společnosti BCV solutions, zaměřující se na IT, konzultace a servis.
Přesto má nábor proces. „Na všech pozicích kandidáty prověřujeme nejprve především formou dialogu. Další kola pohovoru jsou zaměřena více prakticky. U programátorů máme konkrétní programátorský úkol. U IT konzultantů uchazeč prezentuje řešení nějakého analytického úkolu nebo prezentuje přínosy softwaru, který implementujeme,“ doplňuje Poul z BCV solutions.
Pokud šikovné zaměstnance firmy mají, snaží se je udržet, aby byly spokojení. Každá firma funguje na jiných principech, řídí se odlišnými zásadami a ke svým zaměstnancům přistupuje rozdílně. Někde je řízení firmy založené na pevných byrokratických základech, jinde spíše čerpají ze smýšlení svobodných firem. Právě tím se i inspirují ve webové a grafické agentuře Beneš & Michl. „Vytváříme prostředí, ve kterém se kolegové cítí svobodně a zodpovědně. Dáváme jim pocit důležitosti. Všichni v naší agentuře máme stejnou vizi a společný cíl, který je pak rozdělený na menší, dílčí cíle závislé na konkrétních kolezích. O důležitých věcech ve firmě rozhodujeme všichni dohromady,“ popisuje neautoritativní firemní kulturu Jakub Michl, Pinkleader z Beneš & Michl.
