Dechberoucí a zároveň vtipný olej Rámájana ruského malíře Borise D. Grigorijeva se naposledy představil české veřejnosti před 88 lety v rámci výstavy skupiny slovanských umělců v Praze. Na večerní aukci určené pro náročné klienty a sběratele ho nabídne 6. prosince od 18 hodin aukční dům Arthouse Hejtmánek v pražské Bubenči. Neobvykle pojaté dílo se tu bude dražit od 9 milionů korun.
V celkovém pořadí již 9. aukce Arthouse Hejtmánek nabídne i další rarity z výtvarného umění, starožitností a designu: dražit se budou například Milosrdný samaritánJana Preislera, Narození Panny Marie z dílny Karla Škréty, díla Soběslava Pinkase, Vojtěcha Hynaise, Jindřicha Průchy, Otakara Kubína, Otakara Mrkvičky, Václava Tikala a dalších.
Ze současného umění se objeví například hyperrealistické zátiší Jana Mikulkyči dílo Magdaleny Jetelové. Kolekce čítá zhruba sto položek, jejichž celková vyvolávací cena dosáhne přibližně 20 milionů korun. Rámájanu i další dražená díla si lze prohlédnout na předaukční výstavě od 19. listopadu do 5. prosince v sídle Arthouse Hejtmánek v Goetheho ulici 2 v Praze 6, otevřeno bude denně od 10 do 18 hodin.
Indická hrdinka s veselými chlapci
„Obraz Rámájana má světový potenciál. Před třemi lety se nabízel v londýnské aukční síni Sotheby´s. Vyvolávací cena tehdy činila v přepočtu zhruba 22 milionů korun,“uvádí galerista Tomáš Hejtmánek. „Fakt, že se obraz na tuto největší a nejsledovanější světovou aukci vůbec dostal, svědčí o jeho mimořádné kvalitě. Nyní se Rámájana nabízí znovu a za velmi lákavou vyvolávací cenu. Patří tak k nejpřitažlivějším dílům jak v naší aukci, tak na celém podzimním uměleckém trhu,“domnívá se Hejtmánek.
Boris D. Grigorijev namaloval Rámájanu na počátku roku 1931 na Francouzské riviéře, kde po emigraci z Ruska žil. Ovlivnila ho při tom východní kultura. Dílo vychází ze starověkého indického eposu o životě prince Rámy. Jeho ústřední postavou je Sítá, bájná hrdinka a princova božská manželka, ztělesňující věrnou manželskou lásku. Oduševnělou krásku v sárí zachytil malíř s tradičním indickým hudebním nástrojem v ruce, obklopenou vegetací a zvířaty. Do téměř mystického výjevu však autor – dle svých vlastních slov – zakomponoval i „veselé tváře sovětských chlapců“,které na Sítú rozverně pokukují. Grigorijev obdivoval filosofii nenásilí indického politického vůdce Mahátmy Gándhího, jemuž je obraz věnován.
Boris Dmitrijevič Grigorijev (1886–1939) se narodil v bohaté ruské rodině. Po revoluci v roce 1919 z Ruska odešel a jeho domovem se stala Francie a také Amerika. Rámájana, obraz výjimečný svým námětem i velikostí, se u nás poprvé představil v roce 1932, kdy byl v Praze součástí výstavy skupiny slovanských umělců, uspořádané Francouzským institutem. Plátno bylo poté prodáno a až do své londýnské aukční premiéry se pak už obraz na veřejnosti neobjevil.
