Pro návštěvníky barokního hodování v Galerii Portheimka budou v přilehlém parku připraveny stánky se sladkým mlsáním v podobě palačinek, koláčů, moučníků, dortů, piškotů a pečiva. V duchu baroka se počítá také s rožněnými pečínkami, jehněčím ragú a dalšími masitými pokrmy. Odlehčenou verzi dezertů nabídne ovoce, ať už to čerstvé, kandované či zavařené nebo jako zmrzlina z ovocných šťáv. Chybět by neměly ani pamlsky v podobě mandlí a ořechů v karamelu nebo pravého marcipánu.
Pokud jde o pití, bez piva či vína by to samozřejmě nešlo ani v baroku. „Výroba obou moků se tehdy kultivovala a na trh se tak dostaly nové druhy a chutě. Ve stejné době se objevila kromě cukru také káva a čokoláda, která na Portheimce nebude chybět. Z tohoto období pocházejí také sorbety, smetanová zmrzlina a ovocné šťávy, které doplní nápojovou nabídku,“ vypočítává Nina Provaan Smetanová, zakladatelka Muzea gastronomie, které se spolu s Galerií Portheimka na přípravě hodů podílí.
Sladká cesta s piškotovou odměnou
„Na Portheimce, která je sama skvostným příkladem barokní architektury, rádi vítáme nejen zájemce o dobré jídlo a pití, ale také všechny zájemce o historii, kterou chceme veřejnosti i tímto velmi příjemným způsobem přiblížit,“ láká návštěvníky Jaroslava Malíková, ředitelka Galerie Portheimka, a připomíná: „Letošními barokními hody navážeme na gurmánskou slavnost „Hodujeme s Karlem IV.: tu jsme zde na svatého Václava uspořádali přesně před rokem a věnovali se na ní kulinářským specialitám ve středověku.“ Jak dále uvádí ředitelka galerie, také letos bude hodování doplněno dobovou hudbou a doprovodným programem pro děti. Pro ty bude v parku postavena barokní cesta, na jejímž konci bude čekat sladká odměna z piškotového těsta.
Cukr v ženských rukou
Pro baroko je typická zdobnost a velkolepost. Sladkosti ale nebyly zdaleka pro všechny. „Cukr začal být dostupnější, ne však pro běžné domácnosti. Pro vyšší vrstvy to však byla absolutní lahůdka,“ dodává Nina Provaan Smetanová. Pro kuchaře pracující pro významné šlechtické rody proto byly sladké recepty velkou výzvou. Jeden z nejslavnějších kuchařů 17. století Francois Pierre Sieur de la Varenne se zapsal do dějin, když ve své knize Le Confiturier Francais soustředil recepty na výrobu zavařenin, ovocných šťáv s cukrem a dalších sladkých dobrot.
V českých šlechtických kuchyních se cukrové speciality objevily ve stejnou dobu jako v okolních zemích. Velkou zásluhu na tom měly ženy, které se vzájemně inspirovaly a staly se propagátorkami cukrových specialit. A také poprvé vystoupily se svým uměním na veřejnost. Už na konci 16. století vznikla Kuchařská rukopisná kniha Polyxeny z Lobkowicz, skládající se převážně z receptů na sladkosti. O padesát let později se objevila kuchařka s názvem, který hovoří sám za sebe: Kniha kuchyňská cukrová o všelijakých kaších, polívkách, krmích, dortích, marcipáních, koláčích, piškotích, preclících a o všelijakých takových dobrých věcí.
