V Dobříši byla slavnostně požehnána nová kopie sochy sv. Judy Tadeáše v životní velikosti. Socha byla po třech letech vrácena k dobříšskému kostelíku vedle sochy sv. Leonarda. Podle dobříšských pověstí mají obě tyto sochy pro město a jeho obyvatele zvláštní význam. Do jejich podstavců byly navíc uloženy vzkazy pro příští generace.
Na terase dobříšského kostelíka Povýšení sv. Kříže v Dobříši jsou umístěny na vysokých podstavcích dvě barokní sochy představující sv. Judu Tadeáše a sv. Leonarda. Původní sochy byly vytesány z pískovcového kamene už v roce 1769 na paměť velkého krupobití, které postihlo tehdy celý kraj. Podle tradujících se dobříšských pověstí mají však tyto sochy pro město a jejich obyvatele ještě mnohem hlubší význam. Předpovídají totiž smrt občanů města, konec světa a možná prozrazují i místo vzácného pokladu.
Původní socha sv. Leonarda byla z podstavce sundána s úmyslem jejího restaurování v roce 2014. Už během převozu se však rozpadla na několik kusů. Bylo tedy rozhodnuto, že opravená socha bude umístěna ve vestibulu Kopáčkova domu v Dobříši a na podstavec u kostelíka bude umístěna její kopie. Sv. Leonardo tak získal svého dvojníka, který byl ke kostelíku slavnostně umístěn v listopadu 2017. Do podstavce byl také uložen vzkaz pro další generace, který sem v měděné schránce uložil tehdejší starosta Stanislav Vacek. Obsahem schránky byly restaurátorské zprávy, publikace o Dobříši a jejím okolí, měsíčník Dobříšské listy i několik mincí a bankovka.
Nyní se na terasu ke kostelíku umístila také kopie sochy sv. Judy Tadeáše, které slavnostně požehnal dobříšský farář P. Angelo Scarano. Události se účastnili zástupci vedení města, městského úřadu, samotný restaurátor Mgr. Jaroslav Fuka a pracovnice Národního památkového ústavu Mgr. Marie Kuldová.
P. Angelo Scarano při slavnostním požehnání soše sv. Judy Tadeáše zmínil mimo jiné jeho význam. „O svatém Tadeášovi toho až tolik nevíme. Často je však uctíván jako velký přímluvce ve velmi naléhavých, až beznadějných situacích nebo v případech těžkých nemocí,“ dodal k významu obou světců P. Angelo Scarano.
Požehnání a slova pana faráře při této slavnostní události pak doplnil starosta města Dobříše Ing. Pavel Svoboda, který právě tohoto světce vnímá jako současného patrona vedení města. „Při městských stavbách se občas dostáváme do bezvýchodných situací. Velmi mne těší, že v osobě sv. Judy Tadeáše tak zde máme svého přímluvce. “
Sochy u dobříšského kostelíka vznikly současně ve 2. polovině 18. století za knížete Jindřicha Pavla z Mannsfeldu. „Vzhledem ke kritickému stavu originálu sochy sv. Leonarda bylo její restaurování prováděno tzv. vakuovanou metodou. Socha sv. Judy Tadeáše na tom byla o poznání lépe, ale i při jejím restaurování se muselo postupovat velmi opatrně. Současně s opravami vznikaly pomocí odměřování jednotlivých bodů z originálních soch a s pomocí tečkovacího strojku jejich kopie. Finální podoba obou kopií byla sekána sochařskými dláty,“ upřesnil k práci na obou sochách akademický sochař a restaurátor Mgr. Jaroslav Fuka, který na obou památkách pracoval sedm let.
Veškeré práce na sochách byly průběžně konzultovány se zadavatelem kopií a s odbornými pracovníky příslušného Národního památkového ústavu. Kopie soch a podstavců byly provedeny v jemnozrnném pískovci z lokality kamenolomu Vyhnánov. Celkové náklady za restaurování sv. Leonarda se vyšplhaly na 371 005 Kč, z toho dotace byla celkem 144 235 Kč. Náklady na zhotovení kopie byly celkem 596 869 Kč, z toho dotace Středočeského kraje byla 180 000 Kč. Náklady na opravu sochy sv. Judy Tadeáše se nyní vyšplhaly k 620 000 Kč, z toho restaurování stálo 222 640 Kč a zhotovení kopie 368 445 Kč. Dotace na toto dílo nebyla městu poskytnuta žádná. Mgr. Fuka odhaduje životnost kopií soch nejméně na 500 let.
„Pevnost pískovce z kamenolomu Vyhnánov činí minimálně 80 Mpa, zatímco u originálních soch z Dobříše to bylo pouze 5 Mpa. Přestože norma je minimálně 15 Mpa, vydržely původní sochy vyrobené z velmi měkkého pískovce na místě asi 250 let. To bylo také díky tomu, že hned po jejich vytesání byly sochy ošetřeny nátěrem v okrovém odstínu, který zpevnil povrch kamene soch,“ dodává sochař a restaurátor Mgr. Fuka.
Originální socha sv. Leonarda bude osazena do interiéru kostela Povýšení sv. Kříže na jaře příštího roku.
Slavnostního požehnání se účastnila také památkářka Národního památkového ústavu Mgr. Marie Kuldová, která si velmi váží přístupu vedení města k těmto historickým památkám. „Dobříš je jedno z mála měst, které si svých historických památek cenní. Ne zřídka se setkáváme s naprosto opačným přístupem. Velké díky pak patří zejména paní Ing. Jitce Šafářové z odboru místního rozvoje města, která za obě sochy a jejich opravdu dlouho bojovala a panu restaurátorovi, který se k celému nelehkému dílu postavil velmi zodpovědně,“ dodala při samotné slavnostní události památkářka Mgr. Marie Kuldová.
Sv. Leonard a sv. Juda Tadeáš podle pověsti předpovídají konec světa
K oběma sochám se tradují v Dobříši legendy a pokud bychom jim věřili, mohl by již brzy nastat konec světa. Podle pověsti se se sochami sv. Judy Tadeáše a sv. Leonarda totiž nesmí hýbat, jinak hrozí konec světa. Což bylo nyní při jejich restaurování porušeno.
Jedna z pověstí také říká, že až se obě sochy zřítí, dopadnou na zem a zbude z nich prach, má nastat konec světa. Podle této legendy bychom se konce světa dočkali, kdyby tu nebyl kníže Josef, který nechal sráz u kostela podchytit pevnou zdí. Druhá pověst říká, že když sv. Juda Tadeáš, jenž drží knihu, přečte a obrátí jeden list, zemře jeden z dobříšských občanů. Až celou knihu přečte a zavře, a až sv. Leonardovi srdce, jenž již jen jednu polovinu drží, zcela zmizí, nastane konec světa. Pravdou však je, že v roce 1962 sv. Leonardovi vypadlo srdce z ruky, ale proroctví se naštěstí nevyplnilo.
Dobříšští také věří, že pokud se někdo pokouší na účet zdejších svatých žertovat, neujde trestu. Podle vyprávění tak několik rouhačů onemocnělo, jiní přišli o majetek. Jistý kočí se dokonce podle pověsti posmíval sv. Leonardovi, patronovi rodiček, a jeho žena zemřela při porodu.
Poslední lidová pověst praví, že oba svatí hledí na místa s ukrytými poklady pod hradem Vargač. Pověstí o pokladech a tajných chodbách se zde však vyskytuje celá řada. Možná je jednou někdo vyzvedne, pokud ovšem dříve sv. Juda Tadeáš neprolistuje celé písmo a sv. Leonardo neupustí kamenné srdce…
