Ačkoli většina lidí považuje sledování svého partnera pomocí speciálního „špionského“ softwaru za něco nemyslitelného, pro 30 % uživatelů to je legitimní způsob, jak se dozvědět, zda partner nepodvádí. Vyplývá to z rozsáhlého průzkumu, který ke druhému výročí vzniku Koalice proti stalkerwaru nechala zpracovat společnost Kaspersky jako jeden ze zakládajících členů této organizace. Průzkumu se zúčastnilo víc než 21 000 respondentů z 21 zemí světa.
Stalkerware umožňuje pachateli digitálně sledovat soukromý život jiné osoby prostřednictvím jejího mobilního zařízení, aniž by o tom věděla. Většina respondentů (70 %) sice nepovažuje sledování partnera bez jeho souhlasu za přijatelné, značná část lidí (30 %) v tom však nevidí žádný problém a domnívá se, že to za určitých okolností není nic špatného. Ti, kteří si myslí, že určité důvody ospravedlňují tajné sledování, by tak učinili, pokud by podezřívali partnera z nevěry (64 %), pokud by to souviselo s jejich bezpečností.
Zajímavý je také údaj znalosti partnerova hesla do telefonu. Okolo 57 % dotazovaných má přístup do partnerova telefonu a 56 % poskytlo partnerovi své heslo.
Kromě toho ze zprávy Digital Stalking in Relationships (Digitální stalking ve vztazích), již na žádost společnosti Kaspersky v září letošního roku vypracovala na základě on-line průzkumu agentura Sapio Research, vyplývá, že po 15 % respondentech na celém světě jejich partneři požadovali, aby si nějakou sledovací aplikaci sami nainstalovali. Je smutné, že 34 % z těch, kteří uvedli tuto odpověď, také zažilo jiné druhy zneužití nebo nátlaku ze strany svého intimního partnera.
Od sledování k domácímu násilí
Na zadávání průzkumu se podíleli odborníci na domácí násilí z dalších členských organizací Koalice proti stalkerwaru: Australské národní zastřešující organizace Wesnet pro služby v oblasti domácího násilí, organizace pro práva žen Centre Hubertine Auclert ve Francii, National Network to End Domestic Violence (NNEDV) v USA, charitativní organizace na podporu obětí Refuge ve Spojeném království a Evropské sdružení WWP EN zastřešující nápravné programy pro pachatele.
„Je nebezpečné ospravedlňovat jakoukoli kontrolu nad partnerem v souvislosti s podezřením na nevěru. Cenným nástrojem proti těmto postojům by byly preventivní kampaně zaměřené na problematiku násilné kontroly, žárlivosti a nevěry,“ popisuje Berta Vall Castelló, manažerka výzkumu a vývoje Evropského sdružení pro práci s pachateli domácího násilí (WWP EN). „Výsledky průzkumu naznačují, že on-line monitorování může být dalším způsobem uplatňování nátlakové kontroly v partnerských vztazích. Vzhledem k tomu, že stalkerware je komerčně dostupný software, který působí skrytě v zařízení a poskytuje přístup k řadě osobních údajů, jako jsou poloha zařízení, historie prohlížeče, textové zprávy nebo chaty na sociálních sítích, není nijak překvapivé, že může sloužit také jako další nástroj útlaku a zneužívání,“ dodává.
„Vyzývám opravdu naléhavě každého, kdo zažívá stalking – ať už fyzicky, nebo prostřednictvím stalkerwaru – a kdo má pocit, že by bylo riskantní konfrontovat přímo svého pronásledovatele, aby se obrátil na organizaci zabývající se domácím násilím a požádal o radu a podporu,“ říká Karen Bentleyová, výkonná ředitelka Wesnetu, australské národní organizace zastřešující služby v oblasti domácího násilí.
V České republice mezi takovéto organizace patří například ROSA a Bílý kruh bezpečí. Oběti domácího násilí se skutečně setkávají se stalkerware i v Česku, potvrdila vedoucí Informačního a poradenského centra ROSA Branislava Marvánová Vargová. „Většina lidí si domácí násilí spojuje s fyzickou hrozbou. Ale musíme začít k vnímat, že sem patří i psychický nátlak a prosazování kontroly a moci. Domácí násilí navíc nekončí s koncem vztahu. Třeba právě stalking je typickým nástrojem agresora poté, co oběť vztah ukončí. Stalkerware pak představuje velké bezpečnostní riziko a je potřeba vyhledat odbornou pomoc. To ale platí v každém případě, kdy dochází k nějaké formě násilí ve vztahu, bez ohledu na stalkerware. Oběti navíc často ani nevědí, že je partner takto sleduje. Jen mají podezření,“ říká Branislava Marvánová-Vargová.
„Naše organizace National Network to End Domestic Violence velmi oceňuje, že společnost Kaspersky podniká kroky ke zvýšení porozumění ohledně ochrany soukromí a používání stalkerwaru v partnerských vztazích. V této oblasti je zapotřebí víc údajů a očekáváme, že tyto informace přispějí ke zlepšení bezpečnosti a ochrany soukromí obětí,“ komentuje Erica Olsenová, ředitelka Safety Net, National Network to End Domestic Violence (NNEDV).
Celosvětové údaje o stalkerware, Česká republika je v rámci Evropy desátá
Společnost Kaspersky analyzovala svoje statistiky na základě kritérií detekce stalkerwaru, která stanovila Koalice proti stalkerwaru, aby odhalila, kolik uživatelů bylo v prvních 10 měsících roku zasaženo stalkerwarem. Zjistila, že od ledna do října 2021 postihla tato hrozba téměř 28 000 uživatelů mobilních zařízení – z toho bylo v EU odhaleno přes 3 100 a v Severní Americe přes 2 300 případů. V České republice se díky bezpečnostnímu řešení Kaspersky objevilo sice „jen“ 76 případů odhalení, ale ČR se i s tímto počtem řadí na 10. pozici v Evropě, daleko například před Slovensko a Maďarsko.
Podle údajů společnosti Kaspersky jsou Rusko, Brazílie a Spojené státy americké stále třemi nejvíce postiženými zeměmi na světě. Ani v Evropě se situace nezměnila – prvními třemi nejvíce zasaženými zeměmi zůstávají Německo, Itálie a Spojené království (UK).