Proč strečink? Nestačí, když si jen pořádně zacvičím? Často kladená otázka, kterou slýchávají trenéři od svých svěřenců i naše vlastní svědomí. Odpověď je velmi jednoduchá. Nestačí.
Strečink je často opomíjen a přitom je pro náš pohybový aparát velmi důležitý. „K našim klientkám přistupujeme vždy individuálně a již při první návštěvě se je snažíme seznámit nejen s formou našeho kruhového cvičení, ale také jim vysvětlit, že závěrečné protažení je pro celý trénink velmi důležitý. Ženy by si jej měly zafixovat jako součást cvičení, díky které uvedou svou tepovou frekvenci a organismus do klidu, a především předejdou nepříjemným bolestem, které by je mohly čekat následující den. Strečink není dobré ani oddalovat. Svaly bychom měli protáhnout, dokud jsou ještě zahřáté,“ říká Tereza Bartošová, trenérka dámského fitness centra Expreska.
Strečink pochází z anglického slova „strech“, tzn. napínání, natahování, roztažení. Už samotný překlad vysvětluje jeho význam. Díky němu dosáhneme protažení namáhaných svalů a podpoříme jejich pružnost. Strečink je nejlepší cestou k uvolnění svalů a zachování jejich flexibility, stejně jako k rychlejší a kvalitnější regeneraci po fyzické námaze.
Statický strečink, nejčastěji užívaná metoda, je skupina protahovacích cviků prováděných pomalým plynulým pohybem. Slouží sice k prohlubování pružnosti, ale nikdy bychom neměli překročit hranici bolestivosti. Mezi další pravidla patří pravidelné dýchání. Zároveň je důležité myslet na to, že streč probíhá s výdechem a povolení s hlubokým nádechem. Strečinku po fyzické zátěži bychom měli věnovat 10 až 15 minut a měli bychom jej provádět postupně, buď od hlavy k nohám, či naopak. V oblasti krční páteře je třeba protáhnout trapézový sval a svaly šíjové. Lze si pomoci tlakem ruky, ale důležité je protahovat krční svaly zlehka a opatrně, nejsou totiž zvyklé na větší zátěž.
Strečink paží se do protažení zařazuje pravidelně, protože ruce bývají jednou z nejvíce zatěžovaných a posilovaných partií. Zde je třeba myslet na komplexní protažení svalů horních končetin, tedy svaly deltové, tricepsy, bicepsy, svaly prsní i ohybače prstů. K nejvíce ochablým svalům všeobecně patří zádové svalstvo podél páteře. Častým důsledkem je bolest zad, která je již řazena mezi civilizační onemocnění moderní doby. A stejně jako na posílení svalů zad, existuje i řada cviků na jejich strečink. Protahovat by se měly široké svaly zádové, mezilopatkové svaly i rotátory páteře.
Obdobně jako v případě rukou, i dolní končetiny patří dnes k nejvíce strečovaným oblastem. Nohy totiž namáháme nejen během tréninku, ale po celý den. Přední stehenní sval je navíc tvořen svaly posturálními, které mají tendenci ke zkracování. Protažení těchto svalů, zvlášť po posilování, je nutné, protože zkrácený sval nemůže dále růst. Nelze ani zapomínat na hýždě, zadní strany stehen, svaly přitahovače stehen a ohýbače kolen. Pozornost si zaslouží i protažení lýtek, nártů a achillovy paty.
