Únava, nižší efektivita a horší pracovní výsledky, takové jsou důsledky nevhodného pracovního prostředí pro zaměstnance. Na vině nebývá jen neútulný prostor nebo nedostatek zeleně, ale také špatné osvětlení pracoviště. Nedostatek světla může mít navíc dopad nejen na kvalitu pracovních výsledků, ale také na zdraví zaměstnanců. Existují přitom hygienické normy osvětlení, které přesně udávají, kolik světla potřebujeme pro určitý typ zaměstnání.

 Co znamená tzv. syndrom nemocných budov?

Možná se dostatek kvalitního světla může zprvu zdát jako banální požadavek na zaměstnavatele. Pokud ale trávíme každý den osm hodin v tmavých prostorách, může to mít dlouhodobý dopad ve formě zhoršeného soustředění, bolesti hlavy, bolesti očí nebo depresí a psychických problémů. Nezaleží na tom, jestli se jedná o prostředí kancelářské nebo průmyslové, syndrom nemocných budov se může týkat všech pracovišť. Hovoříme zde o špatně navržených nebo na nevhodném místě postavených budovách, které kvůli svým vlastnostem nepříznivě působí na zdraví zaměstnanců. Samotným syndromem pak tedy samozřejmě netrpí budovy, ale lidé. Podle statistik Státního fondu životního prostředí se s ním potýkají dokonce tři čtvrtiny firem, kanceláří, škol či zdravotnických a pečovatelských zařízení.

Jak dodržují hygienické normy osvětlení firmy?

„Hygienické požadavky na osvětlení pracovišť, které uvádí § 45 nařízení vlády, by měl dnes znát a dodržovat každý zodpovědný zaměstnavatel. Udávají hodnoty povinného osvětlení pro konkrétní typy pracovišť. Velice nízké požadavky na osvětlení mají tedy například šatny, střední požadavky jsou na kancelářské prostory a velmi přísná pravidla má třeba hodinářství,“ říká Radek Škrabal ze společnosti SSI Group, která se zaměřuje na technickou správu budov.

Přirozené denní světlo přivedeme do budovy i jinak než oknem

Podle průzkumu, který nedávno realizovala stavební společnost Wirtuuu, 48 % dotázaných uvedlo, že jim v zaměstnání chybí především přirozené denní světlo. Někdy se ale stává, že je budova špatně situovaná a není možné do ní umístit další okno. I tento problém se dá jednoduše vyřešit. Velice efektivní východisko přinese tzv. světlovod, jež je založen na technologii odrazu světla. „Světlovody si dokáží nasbírat denní světlo kdekoli na plášti budovy, které pak přivedou pomocí vysoce reflexního tubusu do místností, kde je potřeba, a to i v případě zatažené oblohy,“ říká Jakub Brandalík ze společnosti Lightway, která se zabývá výrobou světlovodů. Při osvětlení denním světlem se pak podle dostupných statistik zvyšují pracovní výkony zaměstnanců v průměru o 6-16 %, a zároveň klesá také jejich nemocnost.