Od 90. let klesá v České republice celková úmrtnost a výrazně se prodlužuje doba dožití u mužů i žen. Největší měrou se na tom podílí snižování úmrtnosti v důsledku kardiovaskulárních onemocnění (KVO), hlavně ischemické choroby srdeční a cévních mozkových příhod. Jenže, prodloužila se doba prožitá v nemoci. Počet let prožitých ve zdraví se prakticky nezměnil, u mužů dokonce o 0,6 roku klesl. To chtějí změnit odborníci i pacientské organizace.

Za poslední dvě desetiletí klesla předčasná úmrtnost na nemoci oběhové soustavy asi o 60 procent. Toto období se někdy označuje jako „kardiovaskulární revoluce“. Svou roli hraje změna životního stylu, a především úspěchy v léčbě akutních kardiovaskulárních příhod (zejména infarktů myokardu) a inovativní farmakoterapie.

Přes zlepšení zůstává úmrtnost na KVO u nás přibližně dvakrát vyšší než ve „starých“ evropských zemích (míněny země E15), třebaže mezi státy bývalého východního bloku jsme dosáhli největšího pokroku.

„V uplynulých deseti až patnácti letech se výrazně zlepšily možnosti prevence a léčby v kardiologii. Zásadní roli má zavedení nového invazivního způsobu léčby akutního infarktu myokardu a na něj navazující farmakoterapie. V České republice byla jako v první zemi na světě otevřena síť 22 invazivních kardiologických pracovišť, která mají službu 365 dní v roce, 24 hodin denně,“uvádí přední český kardiochirurg prof. MUDr. Jan Pirk, DrSc.

Do těchto center jsou podle jeho slov transportováni nemocní s akutním infarktem myokardu, kterým je prováděna tzv. perkutánní transluminální koronární angioplastika. „To znamená, že jim je zprůchodněna uzavřená tepna, která způsobila infarkt. A nejen, že je tepna otevřena, zpravidla je také vyztužena pomocí takzvaného stentu. Na to navazuje duální antiagregační léčba, trvající podle typu stentu půl až jeden rok. Tímto se snížila nejen mortalita, ale i morbidita nemocných s akutním infarktem myokardu,“vysvětluje prof. Pirk.

Česká kardiologie podle něj může být příkladem pro řadu jiných evropských států. „Vždyť na základě studií, které inicioval prof. Widimský a které nesou označení Prague, byla postupně na celém světě zavedena moderní léčba ischemické choroby srdeční. V čem zatím pokulháváme, ačkoli již dochází ke zlepšování, je moderní léčba cévních mozkových příhod. I pro ně se rovněž začínají vytvářet specializovaná centra,“ popsal situaci profesor Jan Pirk.

Prvním příznakem choroby může být smrt

V oblasti chorob srdce a cév zůstává mnoho nejasného. „A to i přes to, že průběh a příčiny těchto nemocí se zkoumají víc než 100 let. Známe rizikové faktory, ale přesto může být úmrtí na infarkt vůbec prvním příznakem kardiovaskulární choroby! Proto je v této oblasti tak významná prevence. Ať už v podobě opatření, která by měli dodržovat mladí i staří (hýbat se, zdravě jíst, nekouřit), tak v podobě farmakologické prevence pro ty, kteří mají významné rizikové faktory, nebo už onemocněli. Anebo mají vrozené predispozice, před kterými neutečou,“uvádí výkonný ředitel Asociace inovativního farmaceutického průmyslu Mgr. Jakub Dvořáček, MHA.

Farmaceutické společnosti podle jeho slov stále vyvíjejí nové léky pro oblast kardiovaskulárních chorob právě proto, že jde o tak závažný problém, který se týká velké části populace. Z nedávných posunů lze jmenovat schválení prvního léku na srdeční selhání z roku 2014. Jeho působení je založeno na kombinaci dvou účinných látek.

Posun probíhá také v oblasti zmíněné antiagregační a antikoagulační terapie. Antiagregační léky brání shlukování krevních destiček. Prvním ze skupiny těchto léků byl starý známý aspirin, ale v současnosti se používají další a méně rizikové antiagregační léky.

Antikoagulancia zase brání tvoření „krevních zátek“ z vláken fibrinu. Doposud hojně používaný antikoagulační warfarin je od počátku třetího tisíciletí postupně vytlačován přímo působícími antikoagulancii (DAOC). „Tyto léky se užívají taktéž v prevenci cévní mozkové příhody při fibrilaci síní, což je častá srdeční arytmie. Když není léčena, hrozí až pětkrát vyšší riziko mrtvice. Data ukazují, že 20 procent mrtvic je způsobeno fibrilací síní,“dodává Dvořáček. Nová antikolaguancia jsou bezpečnější a pacient tím pádem nemusí chodit na časté kontroly k lékaři.

Jen v USA je nyní ve vývoji na 200 léků na kardiovaskulární nemoci, včetně 42 na srdeční selhání. Třiadvacet vyvíjených léčiv má pomoci proti infarktům a 14 proti vysokému krevnímu tlaku.

Podle průzkumu mezi členskými společnostmi AIFP vede v České republice oblast KVO z hlediska počtu zapojených pacientů – v roce 2017 společnosti informovaly o více než 7000 participujících pacientech zapojených do zkoušení nových léků.

Je potřeba navýšit léta prožitá ve zdraví a zlepšit následnou péči

Jak bylo řečeno v úvodu, medicína sice prodlužuje lidský věk (a léčba KVO na tom má obrovský podíl), ale přibývá spíše let prožitých s diagnózou. Kardiovaskulární potíže se také projevují u čím dál mladších ročníků – vyskytují se dokonce infarkty u třicátníků. Působí stres, ale též například extrémní zátěž a strava v případě špičkových sportovců či kulturistů.

Pozornost by se proto měla zaměřit na prevenci, která jediná dokáže odsunout samotný vznik onemocnění. „Důsledná prevence bude jistě hrát zásadní roli i budoucna. Konkrétně jde o dodržování zásad prevence aterosklerózy. Mezi hlavní zásady tedy patří nekouření, správné stravování a dostatek pohybu. V případě některých onemocnění jako hypertenze či cukrovka je ale nutná správná léčba těchto rizikových faktorů,“potvrzuje prof. Pirk.

Pacienti potřebují pomoc i po propuštění z nemocnice

K lepšímu osudu pacientů přispívají také pacientské organizace, ale je jich zatím s ohledem na počty pacientů a rozsah problematiky velmi málo.„S pacienty je přitom nutné pracovat. Medicína pokročila a třeba po mozkové příhodě se můžete za krátký čas dostat z nemocnice zpátky domů. Pacient ale potřebuje následnou péči a pomoc s každodenními záležitostmi. Ne vždy to dokáže plně zajistit rodina,“popisuje Ing. Edita Šimáčková, ředitelka DiaKaru, zřejmě jediné pacientské organizace v ČR, která se do hloubky věnuje oblastem diabetu a KVO zároveň. Šíří informace o nemocech a léčbě, vydává magazín. Každý rok organizuje akci Barometr zdraví, díky němuž si lidé mohou ověřit, jak jsou na tom s hladinou cukru, cholesterolu, krevním tlakem a dalšími hodnotami.

Možnosti medicíny se skokově zlepšily. „Lidé se dožívají velmi vysokého věku, lze řešit problémy, které by dříve znamenaly konec. Často ale chybí následná péče, služby pro chronické pacienty,“shrnuje Šimáčková. Edukaci i pomoc rodinám tak poskytují pacientské organizace, jejichž členové se aktivitám věnují ve svém volném čase.