Fermentované mléčné výrobky byly zobrazeny již v egyptských hieroglyfech, jejich zjevný zdravotní účinek byl však zaznamenán až v 19. století. Roku 1907 ruský biolog a nositel Nobelovy ceny za medicínu a fyziologii žijící ve Francii, Ilja Mečnikov, publikoval „optimistickou studii o prodlužování věku“.

Dlouhověkost venkovanů žijících v balkánských zemích v ní přisuzoval pravidelné konzumaci mléčných kysaných výrobků obsahujících živé bakterie. Byl tak přesvědčen, že správné zažívání, ke kterému jogurty přispívají, patří mezi důležité faktory ovlivňující tělesnou pohodu a dlouhověkost.

„Jedna z nejčasnějších lidských studií byla následně provedena v roce 1922. Vědci během ní použili Lactobacillus acidophilus u 30 pacientů s chronickou zácpou, průjmem nebo ekzémem. Výsledkem bylo zlepšení všech těchto stavů,“uvádí imunoložka RNDr. Dana Nováková z FN Motol.

Od prvních studií probiotik velmi pokročily metody určování jednotlivých probiotických bakterií a bylo provedeno velké množství klinických studií, které potvrdily jejich léčebný význam.

„Prospěšné bakterie doporučuji doplňovat nejen při potížích se zažíváním, ale také preventivně pro posílení imunity. Zvýšit příjem probiotik bychom měli vždy, když se léčíme antibiotiky,“ říká RNDr. Dana Nováková a doplňuje: „Kromě zakysaných výrobků můžeme bakterie svému organismu dopřát i prostřednictvím kvalitního doplňku stravy.“