Dlouhodobé sucho a vedro oslabují tuzemské stromy, v ohrožení jich je naprostá většina. Stromy trpí nedostatkem vody a kontaminací půdy. Z okolních zemí se navíc rozšiřují nové choroby a škůdci, kteří suchem oslabené stromy napadají. Opatření vyžadují zdvojnásobení současného objemu financí na arboristická ošetření. Je také třeba sázet odolnější druhy dřevin. Péče se tak může prodražit až o miliardy Kč ročně, uvádí společnost Safe Trees, která se na péči o mimolesní zeleň specializuje.
Vedra změní druhovou skladbu stromů v mimolesní zeleni. „Místo lip a javorů budeme ve městech potkávat třeba akáty, katalpy a dřezovníky. Tyto dřeviny jsou lépe adaptované na sucha – mají například na spodní straně listů drobné chloupky, takže lépe regulují výdaj vody. Jejich kořeny se také lépe dostávají k vodě,“ vysvětluje Jaroslav Kolařík, arborista společnosti Safe Trees.
Náklady na péči o stromy v ulicích obcí a podél cest i tratí výrazně stoupnou. „Odhadujeme, že v jednom roce se může jednat o částku přesahující miliardu Kč,“ říká Kolařík. Prioritou je zachování stávajících stromů. V ohrožení je jich naprostá většina, a to na celé ploše republiky. Stromy dlouhodobě ohrožuje nedostatek srážek. Problémy přitom aktuálně mají i dřeviny, které mají hluboký kořenový systém a reagují tak na pokles hladiny spodních vod.
Vedra a dlouhodobá sucha vyžadují také větší prostředky na aklimatizační péči po výsadbě, úpravu stanovišť, kde stromy rostou a důslednou ochranu dřevin v místě, kde se staví. Počítá se také s častější výměnou odumřelých a strádajících jedinců i vyšší frekvencí kontrol. Stromy totiž mohou být oslabené a nebezpečné pro okolí. Další peníze půjdou na specializované pěstební postupy, například na závlahy či systémovou ochranu stromů proti škůdcům.
Hrozí nemoci a parazité
Právě škůdcům i nemocem vedra prospívají. „Hostitelské dřeviny jsou kvůli suchu slabší, takže se na nich choroby a škůdci snadno množí. Vedro navíc napomáhá jejich rychlému šíření z okolních zemí. Mohou se u nás tak brzy objevit škůdci, se kterými jsme se dosud nesetkávali. Z brouků je to například bourovčík toulavý, jehož larvy nejen poškozují listy dřevin, ale chloupky navíc působí i silné alergické reakce či astmatické záchvaty lidí. Šíří se k nám invazivní druhy krasců a kozlíčků, kteří škodí ve dřevě napadených stromů. Silné oslabení má často za následek napadení stromů sypavkami či hnilobou, které vedou k urychlení zániku takových stromů,“ shrnuje Kolařík. Arboristé přitom na řadu z těchto hrozeb teprve hledají řešení.
Česká věda zkoumá dopady veder na stromy a klima ve městech
Tuzemští vědci a ekologové obdrželi v minulém roce mezinárodní grant LIFE+ pro vytvoření TreeCheck Pro, unikátního software pro plánování adaptace na změnu klimatu měst. Grant ve výši 60 milionů korun byl jedním ze šesti udělených v celé Unii. Jedná se o řadu navzájem navázaných aktivit, které mají být podkladem pro rozhodování měst o tom, jak financovat rozvoj zeleně a boj s vedrem a suchem. „Role stromů je pro ochlazování a život ve městech klíčová. V obcích dřeviny odstiňují zpevněné povrchy – bez nich nebudeme schopni energeticky “uchladit” prostor pro život lidí,“ zdůrazňuje Kolařík, který odkazuje na web www.lifetreecheck.eu.
