Majorita lidí nepracuje v oboru, který vystudovali – dokazují to průzkumy i výsledky nejnovější ankety na stránkách Profesia.cz. Je to dobře nebo špatně? Prostá interpretace statistických dat v tomto případě může vést ke zkreslujícím závěrům. Z nich se totiž nedozvíme, jak úzce je definovaný obor studia nebo zda se daný obor zcela neproměnil v průběhu doby, po kterou v něm člověk pracuje.

Více než polovina vysokoškoláků údajně pracuje v jiném oboru, než vystudovali, stejně jsou na tom tři pětiny středoškoláků. Také pro učební obory i střední odborné školy s maturitou platí, že značná část absolventů odchází hned po ukončení studia pracovat do jiného oboru a odliv z vystudovaného oboru pokračuje i v následujících letech. Několik let od ukončení studia tak působí asi 40 % absolventů středních odborných škol mimo vystudovaný obor.

„Mnoho lidí pracuje mimo obor, který vystudovali – to je dáno jednak nepřipraveností lidí na prahu dospělosti zvolit povolání na celý život, jednak tím, že pracovní trh se poměrně výrazně mění a bude se měnit i nadále,“ říká Zuzana Lincová, ředitelka pracovního portálu Profesia.cz. „Vzpomeňme si jen, kolik nových zaměstnání se objevilo s nástupem a rozvojem informačních technologií, které v současné době nějak zasahují do pracovní náplně většiny lidí. Zavádění automatizace a robotizace přinese další výraznou proměnu nabídky pracovních míst.“

Proč tolik lidí nepracuje ve „svém“ oboru? Jde o přirozenou záležitost – ekonomika se rychle mění, lidé si hledají obory, kde mohou získat lepší nebo zajímavější práci. Je také mnohem častější, že během své pracovní kariéry změní zaměření. A samozřejmě přispívají i další důvody – například obor studia, ve kterém absolvent nenajde uplatnění nebo se jím nechce zabývat a vývoj profesí jako takových.

Jak dopadla nejnovější anketa na stránkách Profesia.cz? Z prostého pohledu čísel odpovídá tomu, že většina lidí pracuje mimo obor, který vystudovali – svému zaměření zůstalo věrných 41 % respondentů. Dalších 12 % lidí ale uvedlo, že pracují v oboru blízkém vystudovanému. Lidé mění směřování své kariéry často proto, že nenajdou ve vystudovaném oboru uplatnění, což napsalo 21 % respondentů. Někdo školu „dotáhne“, ale pak se rozhodne, že se oboru nechce věnovat – to přiznalo 18 % odpovídajících. Mnozí si doplní kvalifikaci v průběhu pracovního života a získají tak práci, ke které dlouhodobě směřovali – tuto možnost uvedlo 8 % respondentů.

Zajímavé je podívat se na věrnost lidí vystudovanému oboru z pohledu profesí. Obecně lze říci, že nejstálejší jsou ti, na které jsou kladeny vysoké nároky z pohledu vzdělávání – mimo obor nejméně končí lékaři (pouze 8 % z nich), kteří po dokončení školy ještě musejí zvládnout odborné atestace, farmaceuti, ale i lidé ve specializovaných technických profesích nebo pedagogové, zejména ti z vyšších stupňů škol. Naopak mimo obor končívají nejčastěji absolventi filosofických oborů, nebo polovina ekonomů či strojařů.

„Volba oboru studia je bezesporu důležitá, často pro celý život. Trendem posledních let přesto bylo vyhnout se složitějším, zejména technickým oborům, a hlavně získat vysokoškolský titul. Právě v těchto oborech ale lidé v současné době hledají práci snadno, a pokud jsou odborně zdatní, obvykle získávají nadstandardní podmínky,“ říká Zuzana Lincová a dodává: „Budoucnost rozhodně mají profese, které vyžadují vysokoškolské vzdělání a kreativitu, neboť tam stroje ještě minimálně nějaký čas lidské uvažování nenahradí.“