Šest až osm hodin denně prosedí každý druhý člověk (přesněji 49,8 %). Bolestí zad pravidelně trpí a přisuzuje to sezení 35,7 % lidí, přitom jenom třetina dotázaných (33,5 %) je přesvědčená, že sedí na kvalitní židli.

Údaje vyplývají z průzkumu, který pro výrobce zdravotních židlí Adaptic uskutečnila agentura STEM/MARK. „Překvapilo nás, že víc než třetina populace je přesvědčená, že nemá správnou židli a další téměř třetina lidí přiznává, že se ve výběru židle nevyzná, přestože sedavý životní styl je považovaný za vážnou hrozbu a počet lidí s těmito problémy narůstá, přičemž podle statistik jde o nejčastější chronické onemocnění,“ říká Martin Macháček, ředitel firmy Matera, která byla zadavatelem průzkumu.

Průzkum odhalil, že 40,6 % dospělých má sedavé zaměstnání. „Šestatřicet procent lidí pravidelně trpí bolestmi zad a přisuzuje to sezení – v této skupině má sedavou práci dokonce 48,3 % lidí a 45,2 % lidí je přesvědčených, že nemají kvalitní židli,“ dodává ředitel Macháček.

Nejčastěji lidé prosedí 6-8 hodin denně (49,8 %), více než devět hodin sedí 27,1 % dospělé populace. Do 3-5 hodin sezení denně se vejde jen 23,2 % dotázaných.

Víc než třetina lidí (35,7 %) trpí pravidelnými bolestmi zad a přisuzuje to právě sezení. Mezi muži uvádí bolesti zad jenom 27,3 % dotázaných.„To je typická mužská reakce, narozdíl od žen se neradi přiznávají ke ‚slabostem‘. Sedavý životní styl na ně má ale stejně zničující vliv,“ komentuje Iva Bílková, vedoucí fyzioterapeutka pražské FYZIOkliniky.

Průzkum také prokázal, že s rostoucím věkem se více projevují dopady sezení – zatímco ve věku od 15 do 29 let bolestmi trpí jen 32 % lidí, ve skupině 45-59 let už je to 40,9 % populace.„Lidé by se měli naučit správně sedět a vybrat si správnou židli, a také pravidelně cvičit a vyhledat fyzioterapeuta při první bolesti zad, od které si nedokážou sami pomoct,“ doporučuje fyzioterapeutka Bílková.

Bolestmi zad přisuzovanými sezení nejčastěji trpí lidé pracující v administrativě (20 % respondentů), studenti (10 %), techničtí a technologičtí pracovníci (rovněž 10 %), lidé pracující ve službách (6 %) ale i účetní, učitelé či dělníci (všichni po 4 %).

Průzkum proběhl na vzorku 510 respondentů Českého národního panelu.