Níže najdete výběr historických událostí, které se výrazně promítly do fungování (nejen) Zdravotnické záchranné služby hl. m. Prahy. Součástí je i přehled pěti neštěstí s vysokým počtem zraněných osob, u kterých v posledních letech posádky pražské záchranky zasahovaly.
1857 Vzniká „Sbor dobrovolných ochránců při požárech a živelních pohromách v Praze.“ Vedle požárů pomáhal sbor hlavně při povodních. Prvními členy se stalo 36 dobrovolníků různých profesí i společenského postavení (jen tři byli zdravotníky). Byl mezi nimi například i továrník František Ringhoffer. Od přihlížejících se členové sboru při zásahu odlišovali bronzovou medailí připnutou k oblečení.
1890 Prahu zasáhly ničivé povodně. Díky zapůjčenému vybavení z Vídně, které už v Praze zůstalo, mohl začít ochranný sbor zachraňovat lidské životy i jindy než při požárech a povodních.
1911 Pražská městská pojišťovna zapůjčuje ochrannému sboru první sanitní automobil v ceně 17 586 korun. Do té doby vozily pacienty koňské povozy, poslední byl vyřazen až v roce 1923.
1924 Sbor se stává obecní službou a získává povolení k používání fanfárové trubky.
1948 Sbor se po znárodnění mění na tzv. Záchrannou stanici. Sídlo záchranky se přesouvá do ulice Dukelských hrdinů, kde zůstane následujících 50 let.
1973 Zřízení celostátní tísňové linky 155.
1987 V Praze je zřízena Letecká záchranná služba.
1987 Záchranka přijímá po francouzském vzoru tzv. rendez-vous systém, kdy lékař vyjíždí k pacientům v osobním voze a případně za ním přijíždí i sanitka. Prvními lékařskými vozy byly legendární Tatry 613.
1989–1998 Na pražských Malvazinkách je zřízena nemocnice neodkladné péče s prvním urgentním příjmem. Na tento ve své době v ČR unikátní projekt navázal centrální příjem ve FN Motol.
1998 Záchranka se stěhuje do ulice Korunní, kde v pronajatých prostorách sídlí dosud. V budoucnu by se měla záchranná služba stěhovat do nového sídla na Palmovce.
2002 Vzniká koncepce sanitek tzv. skříňového typu, které poskytují více prostoru, komfortu a bezpečí pro pacienty i posádku.
2003 Oficiální zahájení poskytování telefonicky asistované neodkladné resuscitace (TANR) při srdeční zástavě. První úspěšná TANR byla zaznamenána 5. března 2003. Následná pražská studie DIRECT poprvé na světě potvrdila významný pozitivní přínos telefonické intervence operátorů (zvýšení naděje na kvalitní přežití o 67 %).
2007 Pražská metodika poskytování TANR je přijata jako celostátní doporučení Českou lékařskou společností JEP.
2010 Ve spolupráci s dopravním podnikem se ve všech vozech MHD objevily letáčky „Zachraňte život“. Bylo to poprvé, co se v republice objevila takto plošná propagace resuscitace.
2016 Na pražské záchrance začínají sloužit ženy záchranářky v ostrém provozu.
2017 Záchranka zahajuje přechod na elektronickou zdravotnickou dokumentaci.
5 událostí s hromadným postižením osob, u kterých zasahovali pražští záchranáři a lékaři
2002 – Povodně na Vltavě
Operátoři tísňové linky řešili až 1000 telefonátů za 24 hodin. Záchranáři evakuovali mimo jiné Nemocnici na Františku, několik sociálních zařízení a kvůli vodě opustili i některé své základny. V ČR zemřelo 17 osob.
1995 – Požár hotelu Olympik
Oheň se rozšířil z 11. patra hotelu a způsobil smrt 8 osob a zranil 34 lidí. Zachránit se podařilo přes 100 osob, letečtí záchranáři evakuovali hosty i ze střechy hotelu.
1990 – Teroristický útok
Výbuch amatérský sestrojené bomby s nasekaným železem zranil na Staroměstském náměstí 18 lidí.
1982 – Nehoda tramvaje linky 26
Vykolejení tramvaje na Špejcharu způsobilo nejtragičtější nehodu v historii pražské MHD. Zemřelo7 osob a 55 utrpělo zranění.
1975 – Pád dopravního letadla
Havárie dopravního letadla v Suchdole si vyžádala 79 obětí. Během 32 minut od přijetí výzvy zdravotníci ošetřili a transportovali 52 zraněných.