Ke sportu je děti dobré vést už odmalička. Pohybové aktivity vedou k jejich zdravému vývoji, přirozenému kontaktu s vrstevníky, a navíc pro ně představují zábavu.

Na otázky spojené s tímto tématem odpovídá Petr Salomon, odborník na sport a spoluzakladatel platformy Týmuj.cz, přes kterou si sportovní aktivity organizují i děti, jejich rodiče a trenéři.

Většinou je vhodný už předškolní věk mezi pěti a šesti lety, úplně konkrétní doporučení ale neexistuje: u každého dítěte se jedná o individuální záležitost. Důležité je potomka od raného dět ství motivovat k pohybu jako takovému a pěstovat v něm radost z něj.

Není ideální volit příliš brzkou specializaci, ta může u většiny sportů přijít kolem deseti let věku. Předškolákům lze doporučit téměř jakoukoli pohybovou aktivitu, která je bude bavit. Ideální jsou sportovní hry nebo „pohybovky“, při nichž si vyzkouší běhání, skákání, soutěže v kolektivu a první setkání s míčem.

Jedna věc jsou samozřejmě ryze sportovní faktory, tedy jaké má dítě fyzické předpoklady, a na jaké disciplíny se tudíž nejvíc hodí. Klíčové ovšem také je, aby mu sportování přinášelo pozitivní emoce, proto není dobré nutit potomka do něčeho jen proto, že na to má pod le mě největší talent. Do praxe samozřejmě promlouvají i „technické“ faktory jako dostupnost sportu (respektive oddílu) v okolí nebo třeba finanční náročnost.

Ne každé dítě je přirozeně soutěživé, to ovšem nemusí znamenat, že ho nebaví samotný sport. Minimálně zpočátku je dobré upřednostňovat vlastní výkony potomka a jeho pokroky před tím, jestli je lepší, nebo horší než někdo z jeho vrstevníků. Pěstování soutěživosti v příliš raném věku často vede spíš ke stresu a strachu z toho, že dítě „nebude dost dobré“.

Podporují sociální rozvoj dítěte, schopnost adaptovat se na kolektiv, spolupracovat s ostatním, a tím potlačit vlastní ego. V kolektivních sportech se vyhrává i prohrává společně, a sdílená radost je, jak se ří ká, dvojnásobná.