Pandemie se podepisuje, a hlavně ještě výrazně podepíše na pracovním trhu. Řada zaměstnanců se musela smířit se snížením platu, v nejvíce zasažených oblastech pak s trvalou ztrátou zaměstnání. Situace se novými restrikcemi dále vyostřuje. Ačkoliv to kvůli podpůrným programům není na tvrdých číslech přímo vidět, negativní dopady pocítilo dle údajů Českého statistického úřadu až 43 % zaměstnanců a až 60 % živnostníků. Mnozí nuceně změnili obor. Krize se dotkla i lidí po padesátce, kteří mají zkušenosti, ale na druhou stranu bojují s předsudky. Pokud se adaptují, mají však stále vysoké šance na získání kvalitního zaměstnání.
Věk pro odchod do důchodu se neustále posouvá a živou otázkou začíná být zaměstnání po padesátém roku. Na trhu práce tvoří tito uchazeči o zaměstnání poměrně zajímavou a diskutovanou skupinu. Mají řadu zkušeností, bývají zodpovědní a zaměstnavateli loajální, pokud hledají nové zaměstnání, tak ideálně na dlouhou dobu, a to třeba až do důchodu, i to může zaměstnavatelům přinést řadu výhod. Zároveň však bojují s předsudky, že už nemají co nabídnout, nebo že pracují pomalejším tempem. Navíc v aktuálních podmínkách často přicházejí o zásadní výhodu, být odborníkem ve svém oboru, pokud je právě ten zasažen krizí. V takovém případě nezbývá než si rozšířit obzory. „Změna kariéry je ale s přibývajícím věkem složitější, protože je těžké po letech budování jiné kariéry začínat zase úplně od znovu. Pokud je však člověk smířený s tím, že dost často může jít na začátku s platem dolů (v závislosti na tom, kde pracoval předtím), bude pracovat úplně naplno, ve volném čase studovat, aby se zlepšoval a baví ho práce v dynamickém prostředí, tak věk není překážkou,“ míní Jana Večerková, zakladatelka bootcampu Coding Bootcamp Praha, https://codingbootcamp.cz/cz, kterým prošlo už více něž 200 nových programátorů.
Co třeba restart v IT?
Právě obor IT je koronakrizí postižen nejméně a není divu, že řada nezaměstnaných hledá restart své kariéry právě v něm. „Mimo nadšence o programování je nyní i větší zájem o kurzy od dvou skupin. První jsou úplní začátečníci, kteří vnímají nedostatek IT dovedností jako překážku pro jejich budoucí kariéru. Druhá skupina jsou zaměstnanci či freelanceři pracující v oborech, o kterých se mluví jako o nejvíce zasažených Covid-19 krizí, například turismus či oborech, kterým Covid-19 uspíšil i tak blížící se sníženou poptávku jako je automotive,“ potvrzuje Jana Večerková z Coding Bootcamp Praha.
Zároveň i upozorňuje na fakt, že důležitá je chuť a odhodlání se novým podmínkám přizpůsobit. Nelze očekávat, že nová práce a technologické prostředí se bude přizpůsobovat člověku, sám musí chtít zapadnout a ukázat, že je pro danou práci vhodný. „Našim “starším” účastníkům doporučujeme, aby při pohovorech prokázali i své další dovednosti, které si za roky práce v jiných oblastech vybudovali – organizační a komunikační dovednosti, znalosti práce s klienty, produktový management a podobně,“ říká Večerková. Navíc, „na některé pozice naopak zaměstnavatelé hledají zkušenost, loajálnost, pečlivost, vážení si práce, nadhled více než, mnohdy hrané sebevědomí, dravost, rychlost, malý respekt k ostatním až rebelství,“ dodává Pavel Makovský, předseda správní rady Edu Effective.
Nové uplatnění seniorních manažerů
Problém najít své uplatnění na trhu práce mohou mít i seniorní manažeři, kteří pro řadu firem budou nyní překvalifikovaní odborníci, které si nemohou dovolit zaplatit. Pro ně by mohla být zajímavá přechodná pozice interim manažera, tedy externího specialisty vybraného na konkrétní projekt. „Typický interim manažer je překvalifikovaný seniorní specialista s mnoha lety zkušeností a výbornou jazykovou výbavou, který může doslova naskočit do rozjetého vlaku a podle potřeby jej přibrzdit nebo naopak udržet i v plné rychlosti na kolejích,“ říká Stanislav Petříček ze společnosti Tp Consulting.
Jednoduše, starší uchazeči o zaměstnání by neměli vyšší věk brát jako nevýhodu, měli by argumentovat svými zkušenostmi a začít už u svého CV. „Při čtení životopisů uchazečů starší generace je podceňování sebe sama a neschopnost či skromnost uvést úspěchy své kariéry, zkušenosti a dosažené výsledky až zarážející. S tímto mladší generace problém nemá vůbec. Je schopna v životopise uvést jakoukoli maličkost, byť se při čtení takového životopisu můžeme usmívat,“ říká Pavel Makovský z Edu Effective. Navíc ani uchazečův věk už dávno nemusí být v životopise uveden, a personalistův zrak lze tak lehce přesunout více k pracovním zkušenostem než k něčemu jinému.
